28. 1. 2025 14:04 >
Úřad > Územní plánování > ÚAP ORP Soběslav
Typ souboru: PDF dokument, Velikost: 9,44 MB
VI. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚAP ORP SOBĚSLAV Ing. Dominika Přibylová Odbor výstavby a regionálního rozvoje Oddělení územního plánování a památkové péče nám. Republiky 59/I 392 01 Soběslav 17. 12. 2024 Karty obcí Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................ 1 Borkovice ................................................................................................................................... 2 Budislav ...................................................................................................................................... 8 Dírná ......................................................................................................................................... 13 Drahov ...................................................................................................................................... 19 Dráchov .................................................................................................................................... 26 Hlavatce .................................................................................................................................... 32 Chotěmice ................................................................................................................................. 38 Katov ........................................................................................................................................ 43 Klenovice ................................................................................................................................. 48 Komárov ................................................................................................................................... 53 Mažice ...................................................................................................................................... 58 Mezná ....................................................................................................................................... 63 Myslkovice ............................................................................................................................... 68 Přehořov ................................................................................................................................... 73 Roudná ..................................................................................................................................... 78 Řípec ......................................................................................................................................... 83 Sedlečko u Soběslavě ............................................................................................................... 88 Skalice ...................................................................................................................................... 93 Soběslav ................................................................................................................................... 98 Sviny ....................................................................................................................................... 104 Třebějice ................................................................................................................................. 109 Tučapy .................................................................................................................................... 114 Val .......................................................................................................................................... 120 Vesce ...................................................................................................................................... 125 Veselí nad Lužnicí .................................................................................................................. 130 Vlastiboř ................................................................................................................................. 135 Vlkov ...................................................................................................................................... 140 Zálší ........................................................................................................................................ 145 Zlukov .................................................................................................................................... 150 Zvěrotice ................................................................................................................................. 154 Žíšov ....................................................................................................................................... 160 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 1 ÚVOD Karty obcí obsahují základní souhrn informací zjištěných 6. Aktualizací územně analytických podkladů v SO ORP Soběslav uvedených za každou obec zvlášť. Do karet obcí byly vloženy tabulky z Podkladu pro rozbor udržitelného rozboru území. Zdroje dat jsou převážně Geoportál Jihočeské kraje a ČSÚ. U každé obce jsou uvedeny problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích. Některé problémy mohou být přeneseny z aktualizace páté. 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 2 Borkovice 1. Základní informace Základní informace o obci Borkovice Obec s rozšířenou působností Soběslav Katastrální území 1 - Borkovice Pověřený obecní úřad Veselí nad Lužnicí Rozloha obce (ha) 1 583 Počet obyvatel 244 Nadmořská výška (m. n. m.) 416 Region soudržnosti Jihozápad Kraj Jihočeský 2. Druhy pozemků Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 3 Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje 3. Širší vztahy Název obce Vzdálenost od krajského města v km Vzdálenost od Soběslavi v km Vzdálenost od Veselí nad Lužnicí v km Borkovice 37,0 16,6 6,5 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 4 Obec Borkovice leží v jihozápadní části správního obvodu ORP Soběslav. Od Soběslavi je vzdálena 18 km, od Veselí nad Lužnicí 8 km, od Tábora 29 km, od Českých Budějovic 34 km a od Týna nad Vltavou 19 km. Obec se skládá z jednoho katastrálního území a rozprostírá se na 1583 ha. 4. Prostorové a funkční uspořádání území Původní návesní vesnice se zemědělskými usedlostmi s převážně orientovanými štíty do veřejného prostranství, pravidelná forma zástavby. Pozitiva: Zachovalá urbanistická struktura obce včetně architektonického výrazu – zemědělské usedlosti se zdobenými štíty – selské baroko zejména na návsi. Negativa: V ÚP nejsou vymezeny urbanistické a architektonické hodnoty. Nedostatečná ochrana stávajících hodnot z hlediska ÚP. 5. Sociodemografické podmínky Věková struktura obyvatel za rok 2023 6. Příroda a krajina Vývoj koeficientu ekologické stability v obci Obec 2023 2022 2021 2020 2019 Borkovice 2,442 2,442 2,442 2,442 2,442 Památný strom: nenachází se v území Chráněná území: přírodní rezervace Borkovická blata, Kozohlůdky, přírodní památka Veselská blata a Natura 2000 – EVL Borkovická blata. Aktivní zóna záplavového území: ANO Zátěže životního prostředí: kontaminovaný areál, skládka TKO Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy ORP Soběslav 22 423 3 493 1 772 1 721 13 854 7 052 6 802 5 076 2 229 2 847 43,8 Borkovice 244 37 18 19 152 80 72 55 27 28 43,6 Věková struktura obyvatelstva a průměrný věk Název obce Počet obyvatel Průměrný věkCelkem 0 - 14 15 - 64 65 a více 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 5 povodňová mapa Q100 Zdroj: web kurzy.cz 7. Bytový fond Počet dokončených bytů v obci 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 celkem průměr SO ORP Soběslav 13 20 69 17 27 29 70 8 34 17 304 30 Borkovice 1 1 0 1 1 2 0 0 0 0 6 1 Stáří domovního fondu v obci Obydlené domy celkem v tom podle období výstavby nebo rekonstrukce (%) 1919 a dříve 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1990 1991 - 2010 2011 a později nezjištěno Borkovice 77 13,0 15,6 16,9 24,7 13,0 9,1 7,8 8. Horninové prostředí Podíl úrodné půdy v obci Celková výměra obce [ha] Podíl úrodné půdy na rozloze obce [%] rok 2020 Podíl úrodné půdy na rozloze obce [%] rok 2024 I. třída II. třída celkem I. třída II. třída celkem Borkovice 1583,0 0 22,9 22,9 0 254 25,4 V obci se nachází poddolované území a ostatní evidovaný prognózní zdroj. 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 6 9. Občanská vybavenost v obci Za ří ze n í p ře d šk o ln í vý ch o vy Zá kl ad n í š ko la St ře d n í o d b o rn é u či liš tě St ře d n í š ko la Sp ec iá ln í š ko la Zá kl ad n í u m ěl e ck á šk o la D ů m s p eč o v at el sk o u sl u žb o u Z d ra v o tn ic k é za ří ze n í K u lt u rn í d ů m K in o H ři št ě D ět sk é h ři št ě K o u p al iš tě T ěl o cv ič n a, sp o rt o v n í h al a Borkovice Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ano Ano Ne 10. Technická infrastruktura v obci Název obce vodovod kanalizace s ČOV kanalizace bez ČOV plynofikace SO ORP Soběslav celkem 28 11 23 7 Borkovice ANO NE ANO NE 11. Ekonomické a hospodářské podmínky v obci Název obce Průměrný věk Podíl nezaměstnaných osob SO ORP Soběslav celkem 44,0 3,38 Borkovice 43,3 3,3 Název obce Vzdáleno st od obce s rozšířen ou působno stí v km Podnikatelské subjekty celkem podle ekonomické činnosti podle právní formy z e m ě d ě ls tv í, le s n ic tv í, ry b á řs tv í p rů m y s l s ta v e b n ic tv í o b c h o d , u b y to v á n í, s tr a v o v á n í a p o h o s ti n s tv í s tv í fy z ic k é o s o b y z t o h o : ž iv n o s tn íc i p rá v n ic k é o s o b y z t o h o : o b c h o d n í s p o l. SO ORP Soběslav celkem x 4 689 421 667 764 934 3 780 3 282 909 423 Borkovice 16,6 70 19 7 10 9 54 38 16 7 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 7 Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích: Kód dle výkresu Znění problému Odůvodnění Cílenost Časovost Bo - 1 Nepřesnosti v grafické části Např. plocha Ag – plochy zemědělské výroby s byty pro trvalé bydlení – plochy změn - ve výkresové části není použita ÚP trvá Bo - 2 Vymezit v územním plánu urbanisticky hodnotný prostor, definovat urbanistické a architektonické hodnoty v území - v ÚP nejsou vymezeny urbanistické a architektonické hodnoty - nedostatečná ochrana stávajících hodnot z hlediska ÚP ÚP trvá Bo - 3 Stanovit prostorové regulativy pro urbanisticky hodnotné území a pro nové rozvojové plochy v území ÚP trvá Doporučení: Nenarušit historickou stopu návsi, nezahušťovat ji a sjednotit řešení oplocení předzahrádek a plotů zejména do veřejných prostranství – stanovit regulativy. Respektovat obvyklou velikost pozemků, respektovat založenou stavební čáru, převažující orientaci hřebene střechy, nevyužívat hloubku pozemků pro další výstavbu domů (s vjezdem vstupem a přípojkami jako věcné břemeno přes stávající pozemek nebo vymezením samostatného pruhu pozemku při boční hranici pozemku. U architektonicky hodnotných objektů, zejména na návsi, dbát na zachování architektonického výrazu. 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 8 Budislav 1. Základní informace Základní informace o obci Budislav Obec s rozšířenou působností Soběslav Katastrální území 3 – Budislav, Hlavňov u Budislavi, Záluží u Budislavě Pověřený obecní úřad Soběslav Rozloha obce (ha) 885 Počet obyvatel 373 Nadmořská výška (m. n. m.) 455 Region soudržnosti Jihozápad Kraj Jihočeský 2. Druhy pozemků Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 9 Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje 3. Širší vztahy Název obce Vzdálenost od krajského města v km Vzdálenost od Soběslavi v km Vzdálenost od Veselí nad Lužnicí v km Budislav 51,1 11,6 23,8 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 10 Obec Budislav se nachází na východní hranici SO ORP Soběslav. Od Soběslavi je vzdálena 11,6 km, od Veselí nad Lužnicí 23,8 km, od Tábora 34,5 km, od Českých Budějovic 51,3 km a od Týna nad Vltavou 45,7 km. Obec se skládá ze třech katastrálních území a má tři místní části. Rozprostírá se na 885 ha. 4. Prostorové a funkční uspořádání území Místní část Budislav, původní pravidelná forma návesní vesnice se zemědělskými usedlostmi s převážně orientovanými štíty do veřejného prostranství, pravidelná forma zástavby. Místní část Záluží u Budislavě, původní pravidelná forma návesní vesnice se zemědělskými usedlostmi s převážně orientovanými štíty do veřejného prostranství, Místní část Hlavňov, původní pravidelná forma lineární vesnice Pozitiva: Zámek, kostel a fara jsou respektovány jako architektonické hodnoty a dominanty obce Budislav. M.č. Hlavňov si uchovala autentické architektonické prvky. Obec slouží především k bydlení, rekreace se odehrává v opuštěných zemědělských usedlostech. Negativa: Architektonické hodnoty původní zástavby jsou potlačeny často nevhodnými stavebními úpravami, především v m.č. Budislav a částečně v Záluží u Budislavě. V ÚP nejsou vymezeny urbanistické a architektonické hodnoty. Nedostatečná ochrana stávajících hodnot z hlediska ÚP. 5. Sociodemografické podmínky Věková struktura obyvatel za rok 2023 Věková struktura obyvatelstva, průměrný věk, podíl nezaměstnaných osob Název obce Počet obyvatel Průměrný věk Celkem 0 - 14 15 - 64 65 a více Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy SO ORP Soběslav celkem 22 648 3 479 1 763 1 716 13 979 7 088 6 891 5 190 2 275 2 915 44,0 Budislav 373 48 24 24 233 131 102 92 39 53 46,3 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 11 6. Příroda a krajina Vývoj koeficientu ekologické stability v obci Obec 2023 2022 2021 2020 2019 Budislav 0,620 0,620 0,620 0,620 0,620 Památný strom: ANO Chráněná území: NE Aktivní zóna záplavového území: ANO Zátěže životního prostředí: průmyslová skládka povodňová mapa Q100 Zdroj: web kurzy.cz 7. Bytový fond Počet dokončených bytů v obci 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 celkem průměr SO ORP Soběslav 13 20 69 17 27 29 70 8 34 17 304 30 Budislav 0 0 0 0 0 1 2 0 0 0 3 0 Stáří domovního fondu v obci Obydlené domy celkem v tom podle období výstavby nebo rekonstrukce (%) 1919 a dříve 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1990 1991 - 2010 2011 a později nezjištěno Budislav 111 11,7 7,2 21,6 32,4 10,8 9,0 7,2 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 12 8. Horninové prostředí Podíl úrodné půdy v obci Celková výměra obce [ha] Podíl úrodné půdy na rozloze obce [%] rok 2020 Podíl úrodné půdy na rozloze obce [%] rok 2024 I. třída II. třída celkem I. třída II. třída celkem Budislav 884,6 39,8 6,9 46,7 43,4 7,1 50,5 V obci se nenachází poddolované území ani zdroje nerostných surovin. 9. Občanská vybavenost v obci Za ří ze n í p ře d šk o ln í vý ch o vy Zá kl ad n í š ko la St ře d n í o d b o rn é u či liš tě St ře d n í š ko la Sp ec iá ln í š ko la Zá kl ad n í u m ěl e ck á šk o la D ů m s p eč o v at el sk o u sl u žb o u Z d ra v o tn ic k é za ří ze n í K u lt u rn í d ů m K in o H ři št ě D ět sk é h ři št ě K o u p al iš tě T ěl o cv ič n a, sp o rt o v n í h al a Budislav Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ano Ano Ne Ne 10. Technická infrastruktura Název obce vodovod kanalizace s ČOV kanalizace bez ČOV plynofikace SO ORP Soběslav celkem 28 11 23 7 Budislav ANO NE ANO NE 11. Ekonomické a hospodářské podmínky v obci Název obce Průměrný věk Podíl nezaměstnaných osob SO ORP Soběslav celkem 44,0 3,38 Budislav 46,3 3,9 Název obce Vzdáleno st od obce s rozšířen ou působno stí v km Podnikatelské subjekty celkem podle ekonomické činnosti podle právní formy z e m ě d ě ls tv í, le s n ic tv í, ry b á řs tv í p rů m y s l s ta v e b n ic tv í o b c h o d , u b y to v á n í, s tr a v o v á n í a p o h o s ti n s tv í s tv í fy z ic k é o s o b y z t o h o : ž iv n o s tn íc i p rá v n ic k é o s o b y z t o h o : o b c h o d n í s p o l. SO ORP Soběslav celkem x 4 689 421 667 764 934 3 780 3 282 909 423 Budislav 11,6 75 7 12 12 13 62 58 13 5 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 13 Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích: Kód dle výkresu Znění problému Odůvodnění Cílenost Časovost Bu - 1 Odstranění dopravní závady na II /135 úzký profil silnice při průjezdu obcí ÚP trvá Bu - 2 Vymezit v územním plánu urbanisticky hodnotný prostor, definovat urbanistické a architektonické hodnoty v území - architektonické hodnoty původní zástavby jsou potlačeny často nevhodnými stavebními úpravami, především v m.č. Budislav a částečně v Záluží u Budislavě - nedostatečná ochrana stávajících hodnot z hlediska ÚP ÚP trvá Bu - 3 Stanovit prostorové regulativy pro urbanisticky hodnotné území a pro nové rozvojové plochy v území. ÚP trvá Doporučení: Nenarušit historickou stopu návsi, sjednotit řešení a oplocení předzahrádek a plotů zejména do veřejných prostranství – stanovit regulativy. Respektovat obvyklou velikost pozemků, respektovat založenou stavební čáru, převažující orientaci hřebene střechy, nevyužívat hloubku pozemků pro další výstavbu domů (s vjezdem vstupem a přípojkami jako věcné břemeno přes stávající pozemek nebo vymezením samostatného pruhu pozemku při boční hranici pozemku. U architektonicky hodnotných objektů, zejména na návsi, neumisťovat nevhodné přístavky viditelné z veřejných prostranství. Dírná 1. Základní informace Základní informace o obci Dírná Obec s rozšířenou působností Soběslav Katastrální území 5 – Dírná, Lžín, Nová Ves u Dírné, Závsí, Zářičí u Dírné Pověřený obecní úřad Soběslav Rozloha obce (ha) 2198 Počet obyvatel 418 Nadmořská výška (m. n. m.) 469 Region soudržnosti Jihozápad Kraj Jihočeský 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 14 2. Druhy pozemků Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 15 Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje 3. Širší vztahy Název obce Vzdálenost od krajského města v km Vzdálenost od Soběslavi v km Vzdálenost od Veselí nad Lužnicí v km Dírná 48,4 18,3 16,9 Obec Dírná se nachází na východní hranici SO ORP Soběslav. Od Soběslavi je vzdálena 12,8 km, od Veselí nad Lužnicí 22 km, od Tábora 36,4 km, od Českých Budějovic 50,2 km a on Týna nad Vltavou 43,9 km. Obec se skládá z pěti katastrálních území a má pět místních části. Rozprostírá se na 2198 ha. 4. Prostorové a funkční uspořádání území Dírná – původní pravidelná forma návesní vesnice 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 16 Nová Ves u Dírné- rostlá forma silniční vesnice Záříčí u Dírné – původní pravidelná forma návesní vesnice, která přechází spíše v lineární vesnici Lžín – rostlá forma hromadné vesnice Závsí – rostlá forma hromadné vesnice Pozitiva: Zachovalá urbanistická struktura obce ve všech místních částech. Zachovalý typický venkovský prostor s původní zástavbou - zemědělské usedlosti obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou, převážně v uzavřených dvorech, zejména m.č. Zářičí. 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 17 Negativa: nevhodné stavební úpravy některých objektů, část zámecké zahrady ve Lžíně je zastavěna hospodářskými objekty. V ÚP nejsou vymezeny urbanistické a architektonické hodnoty. Nedostatečná ochrana stávajících hodnot z hlediska ÚP. 5. Sociodemografické podmínky Věková struktura obyvatel za rok 2023 Věková struktura obyvatelstva, průměrný věk, podíl nezaměstnaných osob Název obce Počet obyvatel Podíl nezaměst- naných osob Celkem 0 - 14 15 - 64 65 a více Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy SO ORP Soběslav celkem 22 648 3 479 1 763 1 716 13 979 7 088 6 891 5 190 2 275 2 915 3,4 Dírná 418 65 39 26 262 132 130 91 40 51 3,0 6. Příroda a krajina Vývoj koeficientu ekologické stability v obci Obec 2023 2022 2021 2020 2019 Dírná 0,984 0,983 0,983 0,983 0,983 Památný strom: nenachází se v území – ochrana zrušena Chráněná území: nenachází se v území Aktivní zóna záplavového území: ANO Zátěže životního prostředí: skládka TKO povodňová mapa Q100 Zdroj: web kurzy.cz 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 18 7. Bytový fond Počet dokončených bytů v obci 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 celkem průměr SO ORP Soběslav 13 20 69 17 27 29 70 8 34 17 304 30 Dírná 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 2 0 Stáří domovního fondu v obci Obydlené domy celkem v tom podle období výstavby nebo rekonstrukce (%) 1919 a dříve 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1990 1991 - 2010 2011 a později nezjištěno Dírná 132 15,9 14,4 12,1 24,2 15,2 3,0 15,2 8. Horninové prostředí Podíl úrodné půdy v obci Celková výměra obce [ha] Podíl úrodné půdy na rozloze obce [%] rok 2020 Podíl úrodné půdy na rozloze obce [%] rok 2024 I. třída II. třída celkem I. třída II. třída celkem Dírná 2198,5 36,8 7,9 44,7 40,6 8,8 49,4 V obci se nenachází poddolované území ani zdroje nerostných surovin. 9. Občanská vybavenost v obci Za ří ze n í p ře d šk o ln í vý ch o vy Zá kl ad n í š ko la St ře d n í o d b o rn é u či liš tě St ře d n í š ko la Sp ec iá ln í š ko la Zá kl ad n í u m ěl e ck á šk o la D ů m s p eč o v at el sk o u sl u žb o u Z d ra v o tn ic k é za ří ze n í K u lt u rn í d ů m K in o H ři št ě D ět sk é h ři št ě K o u p al iš tě T ěl o cv ič n a, sp o rt o v n í h al a Dírná Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ano Ano Ne Ano Jednou týdně zde ordinuje MUDr J. Musilová 10. Technická infrastruktura Název obce vodovod kanalizace s ČOV kanalizace bez ČOV plynofikace SO ORP Soběslav celkem 28 11 23 7 Dírná Částečně ANO NE ANO NE 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 19 11. Ekonomické a hospodářské podmínky v obci Název obce Průměrný věk Podíl nezaměstnaných osob SO ORP Soběslav celkem 44,0 3,38 v tom obce: Dírná 44,3 3,0 Název obce Vzdáleno st od obce s rozšířen ou působno stí v km Podnikatelské subjekty celkem podle ekonomické činnosti podle právní formy z e m ě d ě ls tv í, le s n ic tv í, ry b á řs tv í p rů m y s l s ta v e b n ic tv í o b c h o d , u b y to v á n í, s tr a v o v á n í a p o h o s ti n s tv í s tv í fy z ic k é o s o b y z t o h o : ž iv n o s tn íc i p rá v n ic k é o s o b y z t o h o : o b c h o d n í s p o l. SO ORP Soběslav celkem x 4 689 421 667 764 934 3 780 3 282 909 423 v tom obce: Dírná 18,3 74 19 8 18 9 57 49 17 7 Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích: Kód dle výkresu Znění problému Odůvodnění Cílenost Časovost Di -0 Řešit křižovatku III/13521 X III/12841 Nebezpečná křižovatka s častými dopravními ÚP nová Di - 1 Vymezit v územním plánu urbanisticky hodnotné prostory, definovat urbanistické a architektonické hodnoty v území, - nevhodné stavební úpravy některých objektů, - část zámecké zahrady ve Lžíně je zastavěna hospodářskými objekty - v ÚP nejsou vymezeny urbanistické a architektonické hodnoty - nedostatečná ochrana stávajících hodnot z hlediska ÚP ÚP trvá Di - 2 V místních částech s historickou rostlou formou stanovit nezastavitelné plochy pro zachování urbanistické struktury sídla. ÚP trvá Di - 3 Stanovit prostorové regulativy pro urbanisticky hodnotné území a pro nové rozvojové plochy v území. ÚP trvá Doporučení: Pro místní části s pravidelnou návesní formou: Nenarušit historickou stopu návsi, sjednotit řešení a oplocení předzahrádek a plotů zejména do veřejných prostranství – stanovit regulativy. Respektovat obvyklou 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 20 velikost pozemků, respektovat založenou stavební čáru, převažující orientaci hřebene střechy, nevyužívat hloubku pozemků pro další výstavbu domů (s vjezdem vstupem a přípojkami jako věcné břemeno přes stávající pozemek nebo vymezením samostatného pruhu pozemku při boční hranici pozemku. U architektonicky hodnotných objektů, zejména na návsi, dbát na zachování architektonického výrazu objektů ve vztahu k ostatním objektům. Pro místní části s rostlou formou hromadné vesnice: Nevytvářet pravoúhlou síť komunikací. Dodržet charakter hromadné vesnice případné zahuštění zástavby spíše ve shlucích. Sjednotit řešení a oplocení plotů – stanovit regulativy. Střechy převážně sedlové, různá orientace hřebene. Drahov 1. Základní informace Základní informace o obci Drahov Obec s rozšířenou působností Soběslav Katastrální území 1 - Drahov Pověřený obecní úřad Veselí nad Lužnicí Rozloha obce (ha) 1097 Počet obyvatel 149 Nadmořská výška (m. n. m.) 435 Region soudržnosti Jihozápad Kraj Jihočeský 2. Druhy pozemků Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 21 Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje 3. Širší vztahy Název obce Vzdálenost od krajského města v km Vzdálenost od Soběslavi v km Vzdálenost od Veselí nad Lužnicí v km Drahov 35,8 13,5 4,7 Obec Drahov se nachází na východní hranici SO ORP Soběslav. Od Soběslavi je vzdálena 12,4 km, od Veselí nad Lužnicí 4,7 km, od Tábora 38,6 km, od Českých Budějovic 36,9 km a od Týna nad Vltavou 29,4 km. Obec se skládá z jednoho katastrálního území a má jednu místní část. Rozprostírá se na 1097 ha. 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 22 4. Prostorové a funkční uspořádání území pravidelná forma návesní vesnice Pozitiva: Zachovalá urbanistická struktura obce. Zachovalý typický venkovský prostor s původní zástavbou - zemědělské usedlosti obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou. Negativa: nevhodné stavební úpravy a novostavba v historické části obce. V ÚP nejsou vymezeny urbanistické a architektonické hodnoty. Nedostatečná ochrana stávajících hodnot z hlediska ÚP 5. Sociodemografické podmínky Věková struktura obyvatel za rok 2023 Věková struktura obyvatelstva, průměrný věk, podíl nezaměstnaných osob Název obce Počet obyvatel Podíl nezaměst- naných osob Celkem 0 - 14 15 - 64 65 a více Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy SO ORP Soběslav celkem 22 648 3 479 1 763 1 716 13 979 7 088 6 891 5 190 2 275 2 915 3,4 Drahov 149 24 11 13 84 45 39 41 16 25 3,4 6. Příroda a krajina Vývoj koeficientu ekologické stability v obci Obec 2023 2022 2021 2020 2019 Drahov 1,493 1,493 1,475 1,474 1,474 Památný strom: nenachází se v území Chráněná území: CHKO Třeboňsko (II. a III. zóna), přírodní památka Farářský rybník, NATURA 2000 – EVL Lužnice a Nežárka, Ptačí oblast Třeboňsko Aktivní zóna záplavového území: ANO Zátěže životního prostředí: NE 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 23 povodňová mapa Q100 Zdroj: web kurzy.cz 7. Bytový fond Počet dokončených bytů v obci 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 celkem průměr SO ORP Soběslav 13 20 69 17 27 29 70 8 34 17 304 30 Drahov 1 1 0 0 0 0 0 1 1 0 4 0 Stáří domovního fondu v obci Obydlené domy celkem v tom podle období výstavby nebo rekonstrukce (%) 1919 a dříve 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1990 1991 - 2010 2011 a později nezjištěno Drahov 59 15,3 16,9 23,7 20,3 11,9 6,8 5,1 8. Horninové prostředí Podíl úrodné půdy v obci Celková výměra obce [ha] Podíl úrodné půdy na rozloze obce [%] rok 2020 Podíl úrodné půdy na rozloze obce [%] rok 2024 I. třída II. třída celkem I. třída II. třída celkem Drahov 1097,3 5,3 3,4 8,7 5,6 3,7 9,3 V obci se nachází poddolované území a výhradní bilancované ložisko nerostných surovin. 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 24 9. Občanská vybavenost v obci Za ří ze n í p ře d šk o ln í vý ch o vy Zá kl ad n í š ko la St ře d n í o d b o rn é u či liš tě St ře d n í š ko la Sp ec iá ln í š ko la Zá kl ad n í u m ěl e ck á šk o la D ů m s p eč o v at el sk o u sl u žb o u Z d ra v o tn ic k é za ří ze n í K u lt u rn í d ů m K in o H ři št ě D ět sk é h ři št ě K o u p al iš tě T ěl o cv ič n a, sp o rt o v n í h al a Drahov Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ano Ne Ne Ne 10. Technická infrastruktura Název obce vodovod kanalizace s ČOV kanalizace bez ČOV plynofikace SO ORP Soběslav celkem 28 11 23 7 v tom obce: Drahov ANO NE ANO NE 11. Ekonomické a hospodářské podmínky v obci Název obce Průměrný věk Podíl nezaměstnaných osob SO ORP Soběslav celkem 44,0 3,38 Drahov 47,0 3,4 Název obce Vzdáleno st od obce s rozšířen ou působno stí v km Podnikatelské subjekty celkem podle ekonomické činnosti podle právní formy z e m ě d ě ls tv í, le s n ic tv í, ry b á řs tv í p rů m y s l s ta v e b n ic tv í o b c h o d , u b y to v á n í, s tr a v o v á n í a p o h o s ti n s tv í s tv í fy z ic k é o s o b y z t o h o : ž iv n o s tn íc i p rá v n ic k é o s o b y z t o h o : o b c h o d n í s p o l. SO ORP Soběslav celkem x 4 689 421 667 764 934 3 780 3 282 909 423 Drahov 13,5 28 4 5 4 5 18 12 10 4 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 25 Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích: Kód dle výkresu Znění problému Odůvodnění Cílenost Časovost Dr - 1 Vymezit v územním plánu urbanisticky hodnotné prostory, definovat urbanistické a architektonické hodnoty v území. - nevhodné stavební úpravy a novostavba v historické části obce - v ÚP nejsou vymezeny urbanistické a architektonické hodnoty - nedostatečná ochrana stávajících hodnot z hlediska ÚP ÚP trvá Dr - 2 Stanovit prostorové regulativy pro urbanisticky hodnotné území a pro nové rozvojové plochy v území. ÚP trvá Doporučení: Nenarušit historickou stopu návsi, sjednotit řešení a oplocení předzahrádek a plotů zejména do veřejných prostranství – stanovit regulativy. Respektovat obvyklou velikost pozemků, respektovat založenou stavební čáru, převažující orientaci hřebene střechy, nevyužívat hloubku pozemků pro další výstavbu domů (s vjezdem vstupem a přípojkami jako věcné břemeno přes stávající pozemek nebo vymezením samostatného pruhu pozemku při boční hranici pozemku. U architektonicky hodnotných objektů, zejména na návsi, dbát na zachování architektonického výrazu objektů ve vztahu k ostatním objektům. 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 26 Dráchov 1. Základní informace Základní informace o obci Dráchov Obec s rozšířenou působností Soběslav Katastrální území 1 - Dráchov Pověřený obecní úřad Soběslav Rozloha obce (ha) 971 Počet obyvatel 229 Nadmořská výška (m. n. m.) 410 Region soudržnosti Jihozápad Kraj Jihočeský 2. Druhy pozemků Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 27 Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje 3. Širší vztahy Název obce Vzdálenost od krajského města v km Vzdálenost od Soběslavi v km Vzdálenost od Veselí nad Lužnicí v km Dráchov 37,2 5,4 6,8 Obec Dráchov se nachází v centrální části SO ORP Soběslav. Od Soběslavi je vzdálena 5,4 km, od Veselí nad Lužnicí 6,8 km, od Tábora 31,2 km, od Českých Budějovic 39,2 km a od Týna nad Vltavou 26,3 km. Obec se skládá z jednoho katastrálního území a má jednu místní část. Rozprostírá se na 971 ha. 4. Prostorové a funkční uspořádání území Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje -pravidelná forma lánová vesnice 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 28 Pozitiva: Zachovalá urbanistická struktura obce. Zachovalý typický venkovský prostor s původní zástavbou - zemědělské usedlosti obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou. Negativa: V ÚP nejsou vymezeny urbanistické a architektonické hodnoty. Nedostatečná ochrana stávajících hodnot z hlediska ÚP. 5. Sociodemografické podmínky Věková struktura obyvatel za rok 2023 Věková struktura obyvatelstva, průměrný věk, podíl nezaměstnaných osob Název obce Počet obyvatel Podíl nezaměst- naných osob Celkem 0 - 14 15 - 64 65 a více Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy SO ORP Soběslav celkem 22 648 3 479 1 763 1 716 13 979 7 088 6 891 5 190 2 275 2 915 3,4 Dráchov 229 25 11 14 133 77 56 71 35 36 4,5 6. Příroda a krajina Vývoj koeficientu ekologické stability v obci Obec 2023 2022 2021 2020 2019 Dráchov 1,361 1,361 1,361 1,361 1,362 Památný strom: nenachází se v území Chráněná území: přírodní rezervace Dráchovské louky, Dráchovské tůně, přírodní památka Lužnice a NATURA 2000 EVL Lužnice a Nežárka. Aktivní zóna záplavového území: ANO Zátěže životního prostředí: 2 skládky TKO povodňová mapa Q100 Zdroj: web kurzy.cz 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 29 7. Bytový fond Počet dokončených bytů v obci 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 celkem průměr SO ORP Soběslav 13 20 69 17 27 29 70 8 34 17 304 30 Dráchov 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 Stáří domovního fondu v obci Obydlené domy celkem v tom podle období výstavby nebo rekonstrukce (%) 1919 a dříve 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1990 1991 - 2010 2011 a později nezjištěno Dráchov 82 19,5 15,9 14,6 19,5 17,1 2,4 11,0 8. Horninové prostředí Podíl úrodné půdy v obci Celková výměra obce [ha] Podíl úrodné půdy na rozloze obce [%] rok 2020 Podíl úrodné půdy na rozloze obce [%] rok 2024 I. třída II. třída celkem I. třída II. třída celkem Dráchov 971,3 1,9 0,1 2,0 32,1 3,5 35,6 V obci se nenachází poddolované území, nachází se zde výhradní bilancované ložisko nerostných surovin. 9. Občanská vybavenost v obci Za ří ze n í p ře d šk o ln í vý ch o vy Zá kl ad n í š ko la St ře d n í o d b o rn é u či liš tě St ře d n í š ko la Sp ec iá ln í š ko la Zá kl ad n í u m ěl e ck á šk o la D ů m s p eč o v at el sk o u sl u žb o u Z d ra v o tn ic k é za ří ze n í K u lt u rn í d ů m K in o H ři št ě D ět sk é h ři št ě K o u p al iš tě T ěl o cv ič n a, sp o rt o v n í h al a Dráchov Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ano Ne Ne 10. Technická infrastruktura Název obce vodovod kanalizace s ČOV kanalizace bez ČOV plynofikace SO ORP Soběslav celkem 28 11 23 7 Dráchov ANO ANO NE ANO 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 30 11. Ekonomické a hospodářské podmínky v obci Název obce Průměrný věk Podíl nezaměstnaných osob SO ORP Soběslav celkem 44,0 3,38 v tom obce: Dráchov 48,7 4,5 Název obce Vzdáleno st od obce s rozšířen ou působno stí v km Podnikatelské subjekty celkem podle ekonomické činnosti podle právní formy z e m ě d ě ls tv í, le s n ic tv í, ry b á řs tv í p rů m y s l s ta v e b n ic tv í o b c h o d , u b y to v á n í, s tr a v o v á n í a p o h o s ti n s tv í s tv í fy z ic k é o s o b y z t o h o : ž iv n o s tn íc i p rá v n ic k é o s o b y z t o h o : o b c h o d n í s p o l. SO ORP Soběslav celkem x 4 689 421 667 764 934 3 780 3 282 909 423 Dráchov 5,4 53 12 13 6 4 38 29 15 5 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 31 Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích: Kód dle výkresu Znění problému Odůvodnění Cílenost Časovost Dch - 1 Řešení obchvatu obce na silnici II/159 včetně přemostění Lužnice Úzký a nevhodný průjezd obcí ÚP trvá Dch - 2 Vymezit v územním plánu urbanisticky hodnotné prostory, definovat urbanistické a architektonické hodnoty v území v ÚP nejsou vymezeny urbanistické a architektonické hodnoty nedostatečná ochrana stávajících hodnot z hlediska ÚP ÚP trvá Dch - 3 Stanovit prostorové regulativy pro urbanisticky hodnotné území a pro nové rozvojové plochy v území. ÚP trvá Doporučení: Zachovat liniový charakter nejstarší části obce daný obestavěním komunikace. Zachovat záhumenní cesty s doprovodnými dřevinami. Sjednotit řešení a oplocení předzahrádek a plotů zejména do veřejných prostranství – stanovit regulativy. Respektovat obvyklou velikost pozemků, respektovat založenou stavební čáru, převažující orientaci hřebene střechy, střechy sedlové. Případně s polovalbou. Nevyužívat hloubku pozemků pro další výstavbu domů (s vjezdem vstupem a přípojkami jako věcné břemeno přes stávající pozemek nebo vymezením samostatného pruhu pozemku při boční hranici pozemku. U architektonicky hodnotných objektů, zejména na návsi, dbát na zachování architektonického výrazu objektů ve vztahu k ostatním objektům. Upřednostnit trvalé bydlení před rekreací, k rekreaci spíše využívat stávající zemědělské usedlosti. 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 32 Hlavatce 1. Základní informace Základní informace o obci Hlavatce Obec s rozšířenou působností Soběslav Katastrální území 3- Debrník, Hlavatce, Vyhnanice Pověřený obecní úřad Soběslav Rozloha obce (ha) 1936 Počet obyvatel 429 Nadmořská výška (m. n. m.) 478 Region soudržnosti Jihozápad Kraj Jihočeský 2. Druhy pozemků Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 33 3. Širší vztahy Název obce Vzdálenost od krajského města v km Vzdálenost od Soběslavi v km Vzdálenost od Veselí nad Lužnicí v km Hlavatce 44,0 11,2 19,1 Obec Hlavatce se nachází na severozápadní hranici SO ORP Soběslav. Od Soběslavi je vzdálena 11,2 km, od Veselí nad Lužnicí 19 km, od Tábora 15,8 km, od Českých Budějovic 51,5 km a od Týna nad Vltavou 21 km. Obec se skládá ze třech katastrálních území a má tři místní části. Rozprostírá se na 1936 ha. 4. Prostorové a funkční uspořádání území Místní část Hlavatce - pravidelná forma lánová vesnice Místní část Vyhnanice - rostlá forma hromadné vesnice Místní část Debrník - vesnická památková zóna Debrník Pravidelná forma vesnice 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 34 Pozitiva: Zachovalá urbanistická struktura obce. Zachovalý typický venkovský prostor s původní zástavbou - zemědělské usedlosti obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou. V územním plánu je definována jako urbanisticky hodnotný prostor VPZ Debrník. Negativa: V místní části Hlavatce a Vyhnanice některé nevhodné stavební úpravy a typ novostaveb. Rozsáhlé plochy pro rekreaci u Rytířského rybníka. V ÚP nejsou vymezeny jiné urbanistické a architektonické hodnoty mimo VPZ Debrník a kulturních památek. Nedostatečná ochrana stávajících hodnot z hlediska ÚP. 5. Sociodemografické podmínky Věková struktura obyvatel za rok 2023 Věková struktura obyvatelstva, průměrný věk, podíl nezaměstnaných osob Název obce Počet obyvatel Podíl nezaměst- naných osob Celkem 0 - 14 15 - 64 65 a více Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy SO ORP Soběslav celkem 22 648 3 479 1 763 1 716 13 979 7 088 6 891 5 190 2 275 2 915 3,4 Hlavatce 429 86 37 49 258 128 130 85 41 44 2,3 6. Příroda a krajina Vývoj koeficientu ekologické stability v obci Obec 2023 2022 2021 2020 2019 Hlavatce 1,021 1,021 1,020 1,020 1,020 Památný strom: nenachází se v území Chráněná území: přírodní památka Kutiny a přírodní park Černická obora Aktivní zóna záplavového území: ANO Zátěže životního prostředí: 2 skládky TKO 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 35 povodňová mapa Q100 Zdroj: web kurzy.cz 7. Bytový fond Počet dokončených bytů v obci 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 celkem průměr SO ORP Soběslav 13 20 69 17 27 29 70 8 34 17 304 30 Hlavatce 0 0 2 0 1 1 1 0 0 0 5 1 Stáří domovního fondu v obci Obydlené domy celkem v tom podle období výstavby nebo rekonstrukce (%) 1919 a dříve 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1990 1991 - 2010 2011 a později nezjištěno Hlavatce 123 14,6 11,4 13,8 27,6 9,8 12,2 10,6 8. Horninové prostředí Podíl úrodné půdy v obci Celková výměra obce [ha] Podíl úrodné půdy na rozloze obce [%] rok 2020 Podíl úrodné půdy na rozloze obce [%] rok 2024 I. třída II. třída celkem I. třída II. třída celkem Hlavatce 1935,8 7,7 17,9 25,6 12,6 19,5 32,1 V obci se nenachází poddolované území ani ložisko nerostných surovin. 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 36 9. Občanská vybavenost v obci Za ří ze n í p ře d šk o ln í vý ch o vy Zá kl ad n í š ko la St ře d n í o d b o rn é u či liš tě St ře d n í š ko la Sp ec iá ln í š ko la Zá kl ad n í u m ěl e ck á šk o la D ů m s p eč o v at el sk o u sl u žb o u Z d ra v o tn ic k é za ří ze n í K u lt u rn í d ů m K in o H ři št ě D ět sk é h ři št ě K o u p al iš tě T ěl o cv ič n a, sp o rt o v n í h al a Hlavatce Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ano Ano Ne Ne 10. Technická infrastruktura Název obce vodovod kanalizace s ČOV kanalizace bez ČOV plynofikace SO ORP Soběslav celkem 28 11 23 7 Hlavatce ANO NE ANO NE 11. Ekonomické a hospodářské podmínky v obci Název obce Průměrný věk Podíl nezaměstnaných osob SO ORP Soběslav celkem 44,0 3,38 Hlavatce 40,4 2,3 Název obce Vzdáleno st od obce s rozšířen ou působno stí v km Podnikatelské subjekty celkem podle ekonomické činnosti podle právní formy z e m ě d ě ls tv í, le s n ic tv í, ry b á řs tv í p rů m y s l s ta v e b n ic tv í o b c h o d , u b y to v á n í, s tr a v o v á n í a p o h o s ti n s tv í s tv í fy z ic k é o s o b y z t o h o : ž iv n o s tn íc i p rá v n ic k é o s o b y z t o h o : o b c h o d n í s p o l. SO ORP Soběslav celkem x 4 689 421 667 764 934 3 780 3 282 909 423 Hlavatce 11,2 130 35 21 15 14 107 78 23 8 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 37 Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích: Kód dle výkresu Znění problému Odůvodnění Cílenost Časovost Ha - 2 Řešit otázku cyklostezek a cyklotras Využití krajiny k turistickému cestovnímu ruchu a využití kol jako ekologického dopravního prostředku ÚP trvá Ha - 1 Vymezit v územním plánu urbanisticky hodnotné prostory, definovat urbanistické a architektonické hodnoty v území, V místní části Hlavatce a Vyhnanice některé nevhodné stavební úpravy a typ novostaveb. Rozsáhlé plochy pro rekreaci u Rytířského rybníka. V ÚP nejsou vymezeny jiné urbanistické a architektonické hodnoty mimo VPZ Debrník a kulturních památek. Nedostatečná ochrana stávajících hodnot z hlediska ÚP. ÚP trvá Ha - 3 Stanovit prostorové regulativy pro urbanisticky hodnotné území a pro nové rozvojové plochy v území. ÚP trvá Doporučení: Pro místní části s pravidelnou návesní formou: Nenarušit historickou stopu návsi, sjednotit řešení a oplocení předzahrádek a plotů zejména do veřejných prostranství – stanovit regulativy. Respektovat obvyklou velikost pozemků, respektovat založenou stavební čáru, převažující orientaci hřebene střechy, nevyužívat hloubku pozemků pro další výstavbu domů (s vjezdem vstupem a přípojkami jako věcné břemeno přes stávající pozemek nebo vymezením samostatného pruhu pozemku při boční hranici pozemku. U architektonicky hodnotných objektů, zejména na návsi, dbát na zachování architektonického výrazu objektů ve vztahu k ostatním objektům. Pro místní části s rostlou formou hromadné vesnice: Nevytvářet pravoúhlou síť komunikací. Dodržet charakter hromadné vesnice případné zahuštění zástavby spíše ve shlucích. Sjednotit řešení a oplocení plotů – stanovit regulativy. Střechy převážně sedlové, různá orientace hřebene. Zachovat liniový charakter nejstarší části obce daný obestavěním komunikace. Zachovat záhumení cesty s doprovodnými dřevinami. Nevyužívat hloubku pozemků pro další výstavbu domů (s vjezdem vstupem a přípojkami jako věcné břemeno přes stávající pozemek nebo vymezením samostatného pruhu pozemku při boční hranici pozemku. Upřednostnit trvalé bydlení před rekreací, k rekreaci spíše využívat stávající zemědělské usedlosti. 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 38 Chotěmice 1. Základní informace Základní informace o obci Chotěmice Obec s rozšířenou působností Soběslav Katastrální území 1 - Chotěmice Pověřený obecní úřad Soběslav Rozloha obce (ha) 516 Počet obyvatel 122 Nadmořská výška (m. n. m.) 521 Region soudržnosti Jihozápad Kraj Jihočeský 2. Druhy pozemků Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 39 Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje 3. Širší vztahy Obec Chotěmice se nachází na severozápadní východní hranici SO ORP Soběslav. Od Soběslavi je vzdálena 13,4 km, od Veselí nad Lužnicí 27 km, od Tábora 39 km, od Českých Budějovic 54,4 km a od Týna nad Vltavou 48,9 km. Obec se skládá z jednoho katastrálního území. Rozprostírá se na 516 ha. Název obce Vzdálenost od krajského města v km Vzdálenost od Soběslavi v km Vzdálenost od Veselí nad Lužnicí v km Chotěmice 52,2 13,7 27 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 40 4. Prostorové a funkční uspořádání území pravidelná forma návesní vesnice pravidelná forma návesní vesnice Pozitiva: Zachovalá urbanistická struktura obce. Zachovalý typický venkovský prostor s původní zástavbou - zemědělské usedlosti obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou. K rekreaci jsou užívány převážně zemědělské usedlosti, ne chaty. Negativa: několik nevhodných stavebních úprav v historické části obce. V ÚP nejsou vymezeny urbanistické a architektonické hodnoty. Nedostatečná ochrana stávajících hodnot z hlediska ÚP. 5. Sociodemografické podmínky Věková struktura obyvatel za rok 2023 Věková struktura obyvatelstva, průměrný věk, podíl nezaměstnaných osob Název obce Počet obyvatel Podíl nezaměst- naných osob Celkem 0 - 14 15 - 64 65 a více Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy SO ORP Soběslav celkem 22 648 3 479 1 763 1 716 13 979 7 088 6 891 5 190 2 275 2 915 3,4 Chotěmice 122 24 12 12 78 44 34 20 10 10 5,2 6. Příroda a krajina Vývoj koeficientu ekologické stability v obci Obec 2023 2022 2021 2020 2019 Chotěmice 0,678 0,678 0,678 0,678 0,678 Památný strom: nenachází se v území Chráněná území: nenachází se v území Aktivní zóna záplavového území: nenachází se v území Zátěže životního prostředí: nenachází se v území 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 41 7. Bytový fond Počet dokončených bytů v obci 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 celkem průměr SO ORP Soběslav 13 20 69 17 27 29 70 8 34 17 304 30 Chotěmice 0 0 2 0 0 1 0 0 0 0 3 0 Stáří domovního fondu v obci Obydlené domy celkem v tom podle období výstavby nebo rekonstrukce (%) 1919 a dříve 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1990 1991 - 2010 2011 a později nezjištěno Chotěmice 45 8,9 6,7 28,9 20,0 11,1 17,8 6,7 8. Horninové prostředí Podíl úrodné půdy v obci Celková výměra obce [ha] Podíl úrodné půdy na rozloze obce [%] rok 2020 Podíl úrodné půdy na rozloze obce [%] rok 2024 I. třída II. třída celkem I. třída II. třída celkem Chotěmice 516,0 40,5 8,8 49,3 46,1 9,2 55,3 V obci se nenachází poddolované území ani ložisko nerostných surovin. 9. Občanská vybavenost v obci Za ří ze n í p ře d šk o ln í vý ch o vy Zá kl ad n í š ko la St ře d n í o d b o rn é u či liš tě St ře d n í š ko la Sp ec iá ln í š ko la Zá kl ad n í u m ěl e ck á šk o la D ů m s p eč o v at el sk o u sl u žb o u Z d ra v o tn ic k é za ří ze n í K u lt u rn í d ů m K in o H ři št ě D ět sk é h ři št ě K o u p al iš tě T ěl o cv ič n a, sp o rt o v n í h al a Chotěmice Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ano Ano Ne Ne 10. Technická infrastruktura Název obce vodovod kanalizace s ČOV kanalizace bez ČOV plynofikace SO ORP Soběslav celkem 28 11 23 7 Chotěmice NE NE ANO NE 11. Ekonomické a hospodářské podmínky v obci Název obce Průměrný věk Podíl nezaměstnaných osob SO ORP Soběslav celkem 44,0 3,38 Chotěmice 40,3 5,2 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 42 Název obce Vzdáleno st od obce s rozšířen ou působno stí v km Podnikatelské subjekty celkem podle ekonomické činnosti podle právní formy z e m ě d ě ls tv í, le s n ic tv í, ry b á řs tv í p rů m y s l s ta v e b n ic tv í o b c h o d , u b y to v á n í, s tr a v o v á n í a p o h o s ti n s tv í s tv í fy z ic k é o s o b y z t o h o : ž iv n o s tn íc i p rá v n ic k é o s o b y z t o h o : o b c h o d n í s p o l. SO ORP Soběslav celkem x 4 689 421 667 764 934 3 780 3 282 909 423 Chotěmice 19,7 27 1 1 6 6 22 21 5 1 Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích: Kód dle výkresu Znění problému Odůvodnění Cílenost Časovost Cho - 1 Vymezit v územním plánu urbanisticky hodnotné prostory, definovat urbanistické a architektonické hodnoty v území několik nevhodných stavebních úprav v historické části obce v ÚP nejsou vymezeny urbanistické a architektonické hodnoty nedostatečná ochrana stávajících hodnot z hlediska ÚP ÚP trvá Cho - 2 Stanovit prostorové regulativy pro urbanisticky hodnotné území a pro nové rozvojové plochy v území ÚP trvá Doporučení: Nenarušit historickou stopu návsi, sjednotit řešení a oplocení předzahrádek a plotů zejména do veřejných prostranství – stanovit regulativy. Respektovat obvyklou velikost pozemků, respektovat založenou stavební čáru, převažující orientaci hřebene střechy, nevyužívat hloubku pozemků pro další výstavbu domů (s vjezdem vstupem a přípojkami jako věcné břemeno přes stávající pozemek nebo vymezením samostatného pruhu pozemku při boční hranici pozemku. U architektonicky hodnotných objektů, zejména na návsi, dbát na zachování architektonického výrazu objektů ve vztahu k ostatním objektům. 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 43 Katov 1. Základní informace Základní informace o obci Katov Obec s rozšířenou působností Soběslav Katastrální území 1 – Katov u Budislavi Pověřený obecní úřad Soběslav Rozloha obce (ha) 371 Počet obyvatel 70 Nadmořská výška (m. n. m.) 475 Region soudržnosti Jihozápad Kraj Jihočeský 2. Druhy pozemků Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 44 3. Širší vztahy Obec Katov se nachází v severovýchodní části SO ORP Soběslav. Od Soběslavi je vzdálena 10,6 km, od Veselí nad Lužnicí 23,1 km, od Tábora 33,9 km, od Českých Budějovic 51 km a od Týna nad Vltavou 45 km. Obec se skládá z jednoho katastrálního území a má jednu místní část. Rozprostírá se na 371 ha. Název obce Vzdálenost od krajského města v km Vzdálenost od Soběslavi v km Vzdálenost od Veselí nad Lužnicí v km Katov 50,1 10,6 23,1 4. Prostorové a funkční uspořádání území pravidelná forma návesní a lineární vesnice Pozitiva: Zachovalá urbanistická struktura obce. Zachovalý typický venkovský prostor s původní zástavbou - zemědělské usedlosti obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou, uzavřené zemědělské usedlosti. Zachovalé architektonické hodnoty objektů, minimum nevhodných stavebních úprav K rekreaci jsou užívány pouze zemědělské usedlosti, ne chaty. Negativa: několik nevhodných stavebních úprav v historické části obce. V ÚP v grafické části, nejsou vymezeny urbanistické a architektonické hodnoty. V textové části není specifikace hodnot zástavby. Nedostatečná ochrana stávajících hodnot z hlediska ÚP. 5. Sociodemografické podmínky Věková struktura obyvatel za rok 2023 Věková struktura obyvatelstva, průměrný věk, podíl nezaměstnaných osob Název obce Počet obyvatel Podíl nezaměst- naných osob Celkem 0 - 14 15 - 64 65 a více Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy SO ORP Soběslav celkem 22 648 3 479 1 763 1 716 13 979 7 088 6 891 5 190 2 275 2 915 3,4 Katov 70 11 5 6 33 15 18 26 13 13 3,0 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 45 6. Příroda a krajina Vývoj koeficientu ekologické stability v obci Obec 2023 2022 2021 2020 2019 Katov 0,729 0,729 0,729 0,729 0,726 Památný strom: nenachází se v území Chráněná území: nenachází se v území Aktivní zóna záplavového území: ANO Zátěže životního prostředí: nenachází se v území 7. Bytový fond Počet dokončených bytů v obci 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 celkem průměr SO ORP Soběslav 13 20 69 17 27 29 70 8 34 17 304 30 Katov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Stáří domovního fondu v obci Obydlené domy celkem v tom podle období výstavby nebo rekonstrukce (%) 1919 a dříve 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1990 1991 - 2010 2011 a později nezjištěn o Katov 30 6,7 13,3 16,7 26,7 26,7 6,7 3,3 8. Horninové prostředí Podíl úrodné půdy v obci Celková výměra obce [ha] Podíl úrodné půdy na rozloze obce [%] rok 2020 Podíl úrodné půdy na rozloze obce [%] rok 2024 I. třída II. třída celkem I. třída II. třída celkem Katov 371,5 9,4 10,9 20,4 14,8 15,8 30,6 V obci se nenachází poddolované území ani ložisko nerostných surovin. 9. Občanská vybavenost v obci Za ří ze n í p ře d šk o ln í vý ch o vy Zá kl ad n í š ko la St ře d n í o d b o rn é u či liš tě St ře d n í š ko la Sp ec iá ln í š ko la Zá kl ad n í u m ěl e ck á šk o la D ů m s p eč o v at el sk o u sl u žb o u Z d ra v o tn ic k é za ří ze n í K u lt u rn í d ů m K in o H ři št ě D ět sk é h ři št ě K o u p al iš tě T ěl o cv ič n a, sp o rt o v n í h al a Katov Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 46 10. Technická infrastruktura Název obce vodovod kanalizace s ČOV kanalizace bez ČOV plynofikace SO ORP Soběslav celkem 28 11 23 7 Katov NE NE ANO NE 11. Ekonomické a hospodářské podmínky v obci Název obce Průměrný věk Podíl nezaměstnaných osob SO ORP Soběslav celkem 44,0 3,38 Katov 49,4 3,0 Název obce Vzdáleno st od obce s rozšířen ou působno stí v km Podnikatelské subjekty celkem podle ekonomické činnosti podle právní formy z e m ě d ě ls tv í, le s n ic tv í, ry b á řs tv í p rů m y s l s ta v e b n ic tv í o b c h o d , u b y to v á n í, s tr a v o v á n í a p o h o s ti n s tv í s tv í fy z ic k é o s o b y z t o h o : ž iv n o s tn íc i p rá v n ic k é o s o b y z t o h o : o b c h o d n í s p o l. SO ORP Soběslav celkem x 4 689 421 667 764 934 3 780 3 282 909 423 Katov 10,6 16 2 1 2 5 14 13 2 - 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 47 Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích: Kód dle výkresu Znění problému Odůvodnění Cílenost Časovost Ka - 1 Vymezit v územním plánu urbanisticky hodnotné prostory, definovat urbanistické a architektonické hodnoty v území - několik nevhodných stavebních úprav v historické části obce - v ÚP v grafické části, nejsou vymezeny urbanistické a architektonické hodnoty - v textové části není specifikace hodnot zástavby - nedostatečná ochrana stávajících hodnot z hlediska ÚP ÚP trvá Ka - 2 Stanovit prostorové regulativy pro urbanisticky hodnotné území a pro nové rozvojové plochy v území. ÚP trvá Doporučení: Nenarušit historickou stopu návsi, sjednotit řešení a oplocení předzahrádek a plotů zejména do veřejných prostranství – stanovit regulativy. Respektovat obvyklou velikost pozemků, respektovat založenou stavební čáru, převažující orientaci hřebene střechy, nevyužívat hloubku pozemků pro další výstavbu domů (s vjezdem vstupem a přípojkami jako věcné břemeno přes stávající pozemek nebo vymezením samostatného pruhu pozemku při boční hranici pozemku. U architektonicky hodnotných objektů, zejména na návsi, dbát na zachování architektonického výrazu objektů ve vztahu k ostatním objektům. 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 48 Klenovice 1. Základní informace Základní informace o obci Klenovice Obec s rozšířenou působností Soběslav Katastrální území 1 - Klenovice Pověřený obecní úřad Soběslav Rozloha obce (ha) 657 Počet obyvatel 689 Nadmořská výška (m. n. m.) 418 Region soudržnosti Jihozápad Kraj Jihočeský 2. Druhy pozemků Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 49 Zdroj: Geoportál Jihočeského kraje 3. Širší vztahy Obec Klenovice se nachází v severní části SO ORP Soběslav. Od Soběslavi je vzdálena 2,4 km, od Veselí nad Lužnicí 11,5 km, od Tábora 17,6 km, od Českých Budějovic 46,1 km a od Týna nad Vltavou 28,1 km. Obec se skládá z jednoho katastrálního území a má jednu místní část. Rozprostírá se na 657 ha. 4. Prostorové a funkční uspořádání území pravidelná forma lineární vesnice, přerůstající do plošné předměstské zástavby Pozitiva: Pro nové rozvojové lokality jsou zpracovány územní studie s prostorovými regulativy. Zachovalá urbanistická struktura obce. V ÚP je vyznačen urbanisticky hodnotný prostor a hodnoty v území. Negativa: V textové části nejsou specifikovány hlavní zásady a rysy architektonických hodnot. Nedostatečná ochrana stávajících hodnot z hlediska ÚP. 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 50 5. Sociodemografické podmínky Věková struktura obyvatel za rok 2023 Věková struktura obyvatelstva, průměrný věk, podíl nezaměstnaných osob Název obce Počet obyvatel Podíl nezaměst- naných osob Celkem 0 - 14 15 - 64 65 a více Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy SO ORP Soběslav celkem 22 648 3 479 1 763 1 716 13 979 7 088 6 891 5 190 2 275 2 915 3,4 Klenovice 689 119 68 51 447 225 222 123 59 64 2,3 6. Příroda a krajina Vývoj koeficientu ekologické stability v obci Obec 2023 2022 2021 2020 2019 Klenovice 0,592 0,592 0,586 0,586 0,589 Památný strom: nenachází se v území Chráněná území: Přírodní památka Lužnice, EVL Lužnice a Nežárka Aktivní zóna záplavového území: ANO Zátěže životního prostředí: skládka TKO 7. Bytový fond Počet dokončených bytů v obci 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 celkem průměr SO ORP Soběslav 13 20 69 17 27 29 70 8 34 17 304 30 Klenovice 0 0 3 0 3 1 6 0 0 0 13 1 Stáří domovního fondu v obci Obydlené domy celkem v tom podle období výstavby nebo rekonstrukce (%) 1919 a dříve 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1990 1991 - 2010 2011 a později nezjištěno Klenovice 191 3,7 4,2 7,3 17,3 49,2 14,7 3,7 8. Horninové prostředí Podíl úrodné půdy v obci Celková výměra obce [ha] Podíl úrodné půdy na rozloze obce [%] rok 2020 Podíl úrodné půdy na rozloze obce [%] rok 2024 I. třída II. třída celkem I. třída II. třída celkem Klenovice 656,6 6,6 9,5 16,2 7,8 14,3 22,1 V obci se nachází poddolované území, nenachází se zde ložisko nerostných surovin. 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 51 09. Občanská vybavenost v obci Za ří ze n í p ře d šk o ln í vý ch o vy Zá kl ad n í š ko la St ře d n í o d b o rn é u či liš tě St ře d n í š ko la Sp ec iá ln í š ko la Zá kl ad n í u m ěl e ck á šk o la D ů m s p eč o v at el sk o u sl u žb o u Z d ra v o tn ic k é za ří ze n í K u lt u rn í d ů m K in o H ři št ě D ět sk é h ři št ě K o u p al iš tě T ěl o cv ič n a, sp o rt o v n í h al a Klenovice Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ano Ano Ne Ne 10. Technická infrastruktura Název obce vodovod kanalizace s ČOV kanalizace bez ČOV plynofikace SO ORP Soběslav celkem 28 11 23 7 Klenovice ANO ANO ANO NE 11. Ekonomické a hospodářské podmínky v obci Název obce Vzdáleno st od obce s rozšířen ou působno stí v km Podnikatelské subjekty celkem podle ekonomické činnosti podle právní formy z e m ě d ě ls tv í, le s n ic tv í, ry b á řs tv í p rů m y s l s ta v e b n ic tv í o b c h o d , u b y to v á n í, s tr a v o v á n í a p o h o s ti n s tv í s tv í fy z ic k é o s o b y z t o h o : ž iv n o s tn íc i p rá v n ic k é o s o b y z t o h o : o b c h o d n í s p o l. SO ORP Soběslav celkem x 4 689 421 667 764 934 3 780 3 282 909 423 Klenovice 3,1 156 7 22 32 44 134 117 22 16 Název obce Průměrný věk Podíl nezaměstnaných osob SO ORP Soběslav celkem 44,0 3,38 Klenovice 41,2 2,3 Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích Kód dle výkresu Znění problému Odůvodnění Cílenost Časovost Problémy urbanistické Kl - 1 Definovat urbanistické a architektonické hodnoty v území V textové části nejsou specifikovány hlavní zásady a rysy architektonických hodnot - nedostatečná ochrana stávajících hodnot z hlediska ÚP. ÚP Nové Kl - 2 Stanovit prostorové regulativy pro urbanisticky hodnotné území a pro nové rozvojové plochy v území. ÚP nové 6. Úplná aktualizace ÚAP - ORP Soběslav - 2024 | KARTY OBCÍ Stránka 52 Kl - 3 Nevhodné rozšiřování přidružených samot a osady Ovčín obytnou zástavbou Samoty se rozrůstají o stavby pro bydlení nevhodného měřítka. V lokalitě u Hasíka jsou v plochách rekreace umísťovány stavby velikosti rodinných domů. ÚP nové Kl - 4 Absence návesního prostoru jako prostoru pro setkávání obyvatel Prověření zklidnění dopravy a kapacity parkovacích stání k prodejně COOP a restauraci a vytvoření kvalitního veřejného prostranství. ÚP nové Kl - 5 Chybějící základní občanská vybavenost (dětská skupina, mateřská škola) V rámci plánovaného velkého nárůstu zastavitelných ploch pro bydlení je zde absence dětské skupiny nebo MŠ. ÚP nové Problémy dopravní PD.1 Přetíženost obce dopravou (vedení silnice I. třídy zastavěným územím obce) Prověřit a vymezit alternativní trasy silnic nadmístního významu mimo zastavěné území obcí s návazností odlehčeného dopravního spojení s danou obcí. Koncepci dopravního systému řešit v souladu s urbanistickým rozvojem obce. ÚP nové PD.2 Zrušená železniční trať (Roudná – Soběslav) V rámci územně plánovací činnosti prověřit možnost vedení cyklostezky na zrušené železniční trati Roudná – Soběslav a ochránit tak stávající hodnoty jako např. kamenný železniční most
28. 1. 2025 14:01 >
Úřad > Územní plánování > ÚAP ORP Soběslav
Typ souboru: PDF dokument, Velikost: 6,58 MB
VI. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚAP ORP SOBĚSLAV Ing. Dominika Přibylová Odbor výstavby a regionálního rozvoje Oddělení územního plánování a památkové péče nám. Republiky 59/I 392 01 Soběslav 30. 12. 2024 Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, Rozbor udržitelného rozvoje území Předmětná dokumentace: VI. Úplná aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu ORP Soběslav Zpracovatel: Ing. Dominika Přibylová Městský úřad Soběslav Odbor výstavby a regionálního rozvoje Oddělení územního plánování a památkové péče nám. Republiky 59/I 392 01 Soběslav Vydáno: 30. 12. 2024 Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Rozbor udržitelného rozvoje území Obsah ................................................................................................................................................................. 1 1. Úvod ................................................................................................................................................ 5 2. Širší územní vztahy .......................................................................................................................... 7 3. Prostorové a funkční uspořádání území ........................................................................................ 34 3.1. Prostorové uspořádání území .................................................................................................... 34 3.2. Funkční uspořádání území ..................................................................................................... 39 4. Struktura osídlení .......................................................................................................................... 40 5. Sociodemografické podmínky a bydlení........................................................................................ 43 5.1 Sociodemografické podmínky ..................................................................................................... 43 6. Příroda a krajina ............................................................................................................................ 57 6. 1. Využití území dle druhu pozemku ............................................................................................. 57 6. 2. Památné stromy ........................................................................................................................ 59 6. 3. Krajinný ráz ................................................................................................................................ 59 6. 4. Koeficient ekologické stability ................................................................................................... 62 6. 5. Maloplošná zvláště chráněná území ......................................................................................... 63 6. 6. Velkoplošně zvláštně chráněná území ...................................................................................... 65 6. 7. Natura 2000 ............................................................................................................................... 66 6. 8. ÚSES ........................................................................................................................................... 69 6. 9. Územní rezervy .......................................................................................................................... 73 7. Vodní režim a horninové prostředí ............................................................................................... 73 7. 1. Vodní režim ................................................................................................................................ 73 7. 2. Horninové prostředí .................................................................................................................. 76 8. Kvalita životního prostředí ............................................................................................................ 79 8. 1. Staré zátěže území a kontaminované plochy ............................................................................ 79 8. 2. Odpadové hospodářství ............................................................................................................ 80 8. 3. Kvalita ovzduší ........................................................................................................................... 80 9. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ................................................... 83 9. 1. Lesy ........................................................................................................................................... 83 9. 2. ZPF ............................................................................................................................................. 84 10. Občanská vybavenost včetně její dostupnosti a veřejná prostranství ...................................... 88 10.1. Vzdělávání a výchova ......................................................................................................... 90 10.2. Zdravotnictví ...................................................................................................................... 91 11. Dopravní a technická infrastruktura včetně jí dostupnosti ....................................................... 93 11.1. Dopravní infrastruktura ............................................................................................................ 93 11.2. Technická infrastruktura .......................................................................................................... 94 12. Ekonomické a hospodářské podmínky ...................................................................................... 95 12. 1. Nezaměstnanost ...................................................................................................................... 95 13. Rekreace a cestovní ruch ........................................................................................................... 98 14. Bezpečnost a ochrana obyvatel ................................................................................................. 99 Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území ...................................................... 102 Záměry ze Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje ................................................................... 102 Záměry z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací ............................................................................... 104 Další záměry .................................................................................................................................... 104 Rozbor udržitelného rozvoje území .................................................................................................... 105 Zjištění pozitiv a negativ v území ..................................................................................................... 105 1.1. Širší územní vztahy .............................................................................................................. 105 1.2. Prostorové a funkční uspořádání území .............................................................................. 105 1.3. Struktura osídlení ................................................................................................................ 105 1.4. Sociodemografické podmínky a bydlení.............................................................................. 106 1.5. Příroda a krajina .................................................................................................................. 106 1.6. Vodní režim a horninové prostředí ..................................................................................... 106 1.7. Kvalita životního prostředí .................................................................................................. 106 1.8. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ......................................... 107 1.9. Občanská vybavenost včetně její dostupnosti a veřejná prostranství ................................ 107 1.10. Dopravní a technická infrastruktura včetně její dostupnosti .......................................... 107 1.11. Ekonomické a hospodářské podmínky ............................................................................ 107 1.12. Rekreace a cestovní ruch ................................................................................................. 107 1.13. Bezpečnost a ochrana obyvatel ....................................................................................... 108 Vyhodnocení územních podmínek a potenciálu jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území ..................................................................................................................................................... 109 Podklady pro rozbor udrz itelne ho rozvoje 1. Úvod Textová část IV. aktualizace územně analytických podkladů je tvořena třemi částmi. První část tvoří podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, které obsahují zjištění a vyhodnocení stavu vývoje území a to ve členění daném vyhláškou č. 500/2006 : 1. Širší územní vztahy 2. prostorové a funkční uspořádání území 3. struktura osídlení 4. sociodemografické podmínky a bydlení 5. příroda a krajina 6. vodní režim a horninové prostředí 7. kvalita životního prostředí 8. zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 9. občanská vybavenost včetně její dostupnosti a veřejná prostranství 10. dopravní a technická infrastruktura včetně její dostupnosti 11. ekonomické a hospodářské podmínky 12. rekreace a cestovní ruch 13. bezpečnost a ochrana obyvatel Mimo výše zmíněné první část zahrnuje zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Na tuto část navazuje část druhá a to rozbor udržitelného rozvoje území, který obsahuje zjištění a vyhodnocení pozitiv a negativ v území a to ve stejném členění na 13 kapitol jako v části první. Dále je zde obsaženo vyhodnocení územích podmínek a potenciálu jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území a to příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel. Na základě zjištění jsou stanoveny problémy k řešení v ÚPD nebo v ÚS. Cílem je zmírnění a omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, střetů na provedení změn a střetů s limity využití území a s hodnotami v území Třetí část tvoří karty obcí obsahující trivia o jednotlivých obcích a stanovují problémy k řešení v ÚPD a ÚS. Grafická část IV. aktualizace územně analytických podkladů je tvořena čtyřmi výkresy a to: 1. Výkres hodnot území 2. Výkres limitů využití území 3. Výkres záměrů na provedení změn v území 4. Výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích, případně studiích Jednotlivá témata byla posuzována na základě dat Českého statistického úřadu a dat předaných poskytovateli sledovaných jevů části A dle Vyhlášky š. 500/2006. Vlastní průzkum byl z důvodu malé časové dotace prováděn velmi zřídka. Se starosty obcí byly provedeny rozhovory, kde byla zjištěna data převážně o plánovaných záměrech jednotlivých obcí, občanské a technické vybavenosti obcí a o stavu pořizování ÚPD a ÚS. Vyhodnocení některých záměrů je limitováno nedostatkem relevantních informací a dat. 2. Širší územní vztahy Základní informace o ORP Soběslav Kraj Okres Jihočeský Tábor Pověřený obecní úřad Soběslav Rozloha obce (ha) 32 397 Počet obyvatel k 28. 6. 2024 22 648 Obce Obce se statutem města 31 2 Katastrální území 55 Tab. 1: Základní informace o ORP Soběslav Správní obvod obce s rozšířenou působností Soběslav (dále také ORP Soběslav) se nachází v Jihočeském kraji v okresu Tábor. Leží ve střední části Jihočeského kraje a sousedí s SO ORP České Budějovice, Jindřichův Hradec, Tábor, Třeboň, a Týn nad Vltavou. Svou rozlohou patří k menším ORP v kraji. ORP Soběslav se skládá z 31 obcí (Borkovice, Budislav, Dírná, Drahov, Dráchov, Hlavatce, Chotěmice, Katov, Klenovice, Komárov, Mažice, Mezná, Myslkovice, Přehořov, Roudná, Řípec, Sedlečko u Soběslavě, Skalice, Soběslav, Sviny, Třebějice, Tučapy, Val, Vesce, Veselí nad Lužnicí, Vlastiboř, Vlkov, Zálší, Zlukov, Zvěrotice, Žíšov), z čehož 2 mají statut města (Soběslav a Veselí nad Lužnicí). Tyto dvě města přirozeně tvoří centra celého ORP Soběslav a nabízí jak pracovní místa pro řešený mikroregion tak je zde kulminována velká část občanské vybavenosti. Řešené území protíná severojižní dopravní osa mezinárodního významu. Územím ORP Soběslav prochází důležitá mezinárodní silnice E55, která je páteřní severojižní evropskou silnicí (Švédsko, Dánsko, Německo, Česko, Rakousko, Itálie, Řecko), jenž je na tomto území vedena po dálnici D3 a dále IV. tranzitní železniční koridor, který mimo významné vnitrostátní spojení umožňuje také tranzitní spojení Německa a Rakouska. Na území ORP Soběslav je evidováno 1 veřejné vnitrostátní letiště - Soběslav (provozovatel: Aeroklub Soběslav, z. s.). Dále územím prochází železniční trať. č. 225 vedoucí přes Jindřichův Hradec až do Jihlavy a trať č. 226 přes Třeboň do Českých Velenic. Mimo již zmíněné územím prochází silnice I. třídy I/23 (směr Jindřichův Hradec) a I/24 do Třeboně. Díky zmíněné dopravní infrastruktuře ORP Soběslav poměrně silně integruje mimo jiné také s krajským městem České Budějovice, od kterého je město Soběslav vzdáleno 40 km a relativně dobrá je také integrace vůči hlavnímu městu Praha. Silné územní vazby lze identifikovat vůči městu Tábor a slabší územní vazby s městy Jindřichův Hradec a Třeboň. Pro následující tabulky a grafy byla využita data ze Sčítání 2021, která byla zveřejněna ve Veřejné databázi ČSÚ. Částečně byla využita statistická data a interaktivní mapy z webových stránek Statistického geoportálu. Tabulka vyjížďky z jednotlivých obcí SO ORP Soběslav do zaměstnání a školských zařízení. Tab. 2: Vyjížďka z obcí ORP Soběslav Zdroj: ČSÚ, Sčítání 2021 ORP Tábor 40% ORP ČB 37% ORP Praha 8% ORP Třeboň 6% ORP Jindřichův Hradec 4% ORP Plzeň 2% ORP Brno 2% ORP Týn nad Vltavou 1% Celková denní školní vyjížďka z ORP Soběslav (nad 10 dojíždějících osob) ORP Tábor 56% ORP ČB 26% ORP Praha 8% ORP Jindřichův Hradec 6% ORP Třeboň 3% ORP Brno, ORP ČK, ORP, Černošice, ORP Votice 1% Celková pracovní vyjížďka z SO ORP Soběslav (nad 10 dojíždějících osob) Celková pracovní vyjížďka z SO ORP Soběslav (nad 10 dojíždějících osob) Tab. 3: Pracovní vyjížďka ze Soběslavi Zdroj: ČSÚ, Sčítání 2021, vlastní zpracování Celková denní školní vyjížďka z ORP Soběslav (nad 10 dojíždějících osob) Tab. 4: Školní vyjížďka ze Soběslavi Zdroj: ČSÚ, Sčítání 2021, vlastní zpracování Pracovní vyjížďka z ORP Soběslav Školní vyjížďka z ORP Soběslav 0-50 0-50 50-100 50-100 100-500 100-500 500-1000 500-1000 1000 a více 1000 a více Cíl dojížďky Počet dojíždějících osob ORP Tábor 1646 ORP České Budějovice 767 ORP Praha 234 ORP Jindřichův Hradec 176 ORP Týn nad Vltavou 94 ORP Třeboň 83 ORP Brno 14 ORP Český Krumlov 12 ORP Černošice 11 ORP Votice 11 Celkem 3175 Cíl dojížďky Počet dojíždějících osob ORP Tábor 336 ORP České Budějovice 308 ORP Praha 69 ORP Třeboň 47 ORP Jindřichův Hradec 34 ORP Plzeň 17 ORP Brno 16 ORP Týn nad Vltavou 11 Celkem Graf 1: Celková pracovní vyjížďka z SO ORP Soběslav Graf 2: Celková denní školní vyjížďka z SO ORP Soběslav Celková pracovní dojížďka do Soběslavi (nad 10 dojíždějících osob) Pracovní dojížďka do Soběslavi je v celém ORP nejvyšší. Nejsilnější proud je evidován z města Tábor. Z dalších obcí dominují obce v severní části území SO ORP Soběslav a obce, které s městem Soběslav sousedí. Dojížďka z jiných ORP je výrazně nižší a to například i v porovnání s pracovní dojížďkou do Veselí nad Lužnicí, kde jsou právě okolní ORP výrazně zastoupeny. V mapě i tabulce jsou zaznamenány pouze proudy dojížďky o síle větší než 10 dojíždějících osob. Název obce/města ORP Počet dojíždějících osob Tábor Tábor 170 Veselí nad Lužnicí Soběslav 150 Klenovice Soběslav 89 Zvěrotice Soběslav 73 Tučapy Soběslav 55 Přehořov Soběslav 54 Sezimovo Ústí Tábor 54 Myslkovice Soběslav 51 Roudná Soběslav 51 Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec 45 Vesce Soběslav 44 Planá nad Lužnicí Tábor 41 Želeč Tábor 40 Skalice Soběslav 35 Vlastiboř Soběslav 34 České Budějovice České Budějovice 30 Dírná Soběslav 30 Dráchov Soběslav 26 Hlavatce Soběslav 25 Košice Tábor 25 Řípec Soběslav 24 Malšice Tábor 22 Kardašova Řečice Jindřichův Hradec 21 Bechyně Tábor 21 Budislav Soběslav 15 Mezná Soběslav 14 Zálší Soběslav 13 Sedlečko u Soběslavě Soběslav 12 Dolní Bukovsko Týn nad Vltavou 11 Celkem 1619 Tab. 5: Pracovní dojížďka do Soběslavi Zdroj: ČSÚ, SLDB 2021, vlastní zpracování O ORP Soběslav – 18 obcí -795 O ORP Tábor – 7 obcí -373 O ORP Jindřichův Hradec – 2 obce-66 O ORP České Budějovice – 1 -30 O ORP Týn nad Vltavou – 1 obec -11 O b Obr. 1: Pracovní dojížďka do Soběslavi Z Zdroj: Statistický geoportál ČSÚ Celková pracovní dojížďka do Veselí nad Lužnicí (nad 10 dojíždějících osob) Pracovní dojížďka do Veselí nad Lužnicí je v porovnání se Soběslaví nižší jen o necelých 200 dojíždějících osob. To potvrzuje fakt, že město Soběslav již výrazně dominantní postavení v nabídce práce nezaujímá. Nejvýraznější proud je evidován z města Soběslav (214 osob). Další proudy dojížďky přichází překvapivě z jiných ORP. Kardašova Řečice (86 osob), Tábor (61 osob), České Budějovice (59 osob). V mapě i tabulce jsou zaznamenány pouze proudy dojížďky o síle větší než 10 dojíždějících osob. OR Pr Název obce/města ORP Počet dojíždějících osob Soběslav Soběslav 214 Kardašova Řečice Jindřichův Hradec 86 Tábor Tábor 61 České Budějovice České Budějovice 59 Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec 55 Zlukov Soběslav 55 Sviny Soběslav 45 Řípec Soběslav 42 Dolní Bukovsko Týn nad Vltavou 40 Lomnice nad Lužnicí Třeboň 40 Žíšov Soběslav 37 Třeboň Třeboň 27 Val Soběslav 27 Borkovice Soběslav 24 Planá nad Lužnicí Tábor 21 Klenovice Soběslav 18 Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou 17 Vlastiboř Soběslav 17 Drahov Soběslav 16 Přehořov Soběslav 15 Zvěrotice Soběslav 15 Bechyně Tábor 14 Sezimovo Ústí Tábor 14 Praha Praha 14 Frahelž Třeboň 14 Skalice Soběslav 13 Vesce Soběslav 13 Vlkov Soběslav 13 Dynín Soběslav 12 Pluhův Žďár Jindřichův Hradec 12 Dráchov Soběslav 12 Celkem 1406 Tab.6: Pracovní dojížďka do Veselí nad Lužnicí Zdroj: ČSÚ, SLDB 2021, vlastní zpracování O ORP Soběslav – 17 obcí -577 O ORP Tábor – 4 obce - 110 O ORP Třeboň – 3 obce - 81 O ORP Jindřichův Hradec – 3 obce - 153 O ORP České Budějovice – 1 - 59 O ORP Týn nad Vltavou – 2 obce - 57 P Praha - 14 Obr. 2 Pracovní dojížďka do Veselí nad Lužnicí Z Zdroj: Statistický geoportál ČSÚ Celková školní dojížďka do Soběslavi (nad 10 dojíždějících osob) Školní dojížďka do města Soběslav je charakterově odlišná od dojížďky pracovní. Nejsilnější proud je z okolních obcí v rámci ORP Soběslav. Z jiných ORP se objevují pouze dvě a to SO ORP Tábor (216 dojíždějících osob) a SO ORP Jindřichův Hradec (16 dojíždějících osob), které nabízejí dobrá dopravní spojení. Obecně lze říci, že dojížďka je spíše ze severní a střední části území SO ORP Soběslav. V mapě i tabulce jsou zaznamenány pouze proudy dojížďky o síle větší než 10 dojíždějících osob. Název obce/města ORP Počet dojíždějících osob Tábor Tábor 100 Klenovice Soběslav 84 Veselí nad Lužnicí Soběslav 55 Zvěrotice Soběslav 48 Roudná Soběslav 44 Přehořov Soběslav 41 Sezimovo Ústí Tábor 34 Planá nad Lužnicí Tábor 30 Myslkovice Soběslav 29 Vesce Soběslav 27 Skalice Soběslav 25 Vlastiboř Soběslav 23 Dírná Soběslav 20 Sedlečko u Soběslavě Soběslav 19 Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec 16 Tučapy Soběslav 16 Košice Tábor 14 Dráchov Soběslav 13 Chotoviny Tábor 13 Želeč Tábor 13 Chýnov Tábor 12 Celkem 945 Tab.7: Školní dojížďka do Soběslavi Zdroj: ČSÚ, SLDB 2021, vlastní zpracování ORP Soběslav – 13 obcí - 444 ORP Tábor - 7 obcí - 216 ORP Jindřichův Hradec – 1 obec -16 Obr. 3: Školní dojížďka do Soběslavi Zdroj: Statistický geoportál ČSÚ Celková školní dojížďka do Veselí nad Lužnicí (nad 10 dojíždějících osob) Celková školní dojížďka do Veselí nad Lužnicí je v porovnání s dojížďkou pracovní charakterově odlišná. Z okolních ORP dojíždějí žáci pouze z Českých Budějovic a z Jindřichova Hradce. Obě tato města nabízejí dobré dopravní spojení. Ostatní dojížďka přichází z ORP Soběslav a to především z obcí přiléhajících k Veselí nad Lužnicí. Obecně lze říci, že do Veselí nad Lužnicí přijíždějí žáci spíše z jižní části území SO ORP Soběslav. V mapě i tabulce jsou zaznamenány pouze proudy dojížďky o síle větší než 10 dojíždějících osob. Název obce/města ORP Počet dojíždějících osob Sviny Soběslav 36 Řípec Soběslav 28 Val Soběslav 21 Zlukov Soběslav 21 Žíšov Soběslav 20 Tábor Tábor 18 Vlkov Soběslav 18 Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec 14 Drahov Soběslav 14 České Budějovice České Budějovice 12 Zálší Soběslav 11 Borkovice Soběslav 10 Celkem 390 Tab.8: Školní dojížďka do Veselí nad Lužnicí Zdroj: ČSÚ, SLDB 2021, vlastní zpracování Ukazuje se, že ani spíše periferní lokace neubírá SO ORP Soběslav na výhodném územním umístění. Jak již bylo zmíněno, vede zde celostátně významná dopravní infrastruktura. Leží na hlavní trase Praha – ČB – Rakousko, vede zde IV. tranzitní koridor, několik regionálních tratí, dálnice D3 a několik silnic I. třídy. ORP Soběslav – 9 obcí - 126 ORP Tábor -1 obec – 18 ORP České Budějovice – 1 obec -12 ORP Jindřichův Hradec – 1 obec 14 Obr. 4: Školní dojížďka do Veselí nad Lužnicí Z Zdroj: Statistický geoportál ČSÚ Obr. 5: Poloha SO ORP Soběslav se zobrazením sousedních SO ORP v rámci Jihočeského kraje Zdroj: V. Úplná aktualizace ÚAP ORP Soběslav Politika územního rozvoje ČR Jedná se o nástroj územního plánování určující požadavky a rámce pro konkretizaci ve stavebním zákoně obecně uváděných úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech a to zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. Vymezuje také oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území států. Politika územního rozvoje ČR je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Dnem 1. března 2024 je Aktualizace č. 7 Politiky územního rozvoje České republiky závazná. Informace a schémata v této kapitole byly čerpány z dokumentu úplného znění Aktualizace č. 7 Politiky územního rozvoje České republiky. Rozvojové osy Východiska: Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. Rozvojové oblasti a osy jsou v PÚR ČR zobrazeny schematicky. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Zvýšené požadavky na změny v území rozvojových oblastí a rozvojových os vyžadují aktivní součinnost všech složek veřejné správy, zvláště pak dotčených orgánů, chránících veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů při řešení úkolů pro územní plánování a při plnění příslušných doporučení. Rozvojové osy lze charakterizovat jako pásy území zahrnující obce nebo jejich části, v nichž existují, nebo lze reálně očekávat, zvýšené požadavky na změny v území. Vyznačují se výraznou vazbou na existující sídelní strukturu a jsou ovlivněny působením rozvojové dynamiky příslušných center osídlení. Propojují rozvojové oblasti, jako centra osídlení nejvyšší kategorie a vyznačují se podobnými vlastnostmi jako rozvojové oblasti, avšak s jejich nižší intenzitou. Dalším znakem rozvojových os je výskyt existující, případně připravované kvalitní a kapacitní dopravní infrastruktury vyššího řádu. Do rozvojových os nejsou zařazovány obce, které jsou již součástí rozvojových oblastí. Koncepce: Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména: a) možnosti využití stávající veřejné infrastruktury a potřebu jejího dalšího rozvoje a dobudování při současném respektování přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, b) rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorové sociální segregaci, fragmentaci krajiny nově vymezenými zastavitelnými plochami a záborům ploch veřejné zeleně a dalších prvků přírodního charakteru sloužící svému účelu, c) nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, d) řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, e) zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, f) ochranu a využití rekreačního potenciálu krajiny, g) minimalizování ovlivnění přírodních a krajinných hodnot území. Úkoly pro územní plánování: a) Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy. b) Úkoly, stanovené pro jednotlivé rozvojové oblasti a rozvojové osy, musí být převzaty do územně plánovací dokumentace krajů a obcí. c) Kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os v rozlišení podle území jednotlivých obcí, popřípadě jednotlivých katastrálních území, při respektování důvodů vymezení dotyčných rozvojových oblastí a rozvojových os. V případě rozvojových os a oblastí je možné tyto osy nebo oblasti vymezit i pouze v části katastrálního území. d) V zásadách územního rozvoje nebo při jejich aktualizacích, podle konkrétních podmínek a možností území, zohlednit Strategii regionálního rozvoje ČR 2021+ a vymezení center osídlení vyššího řádu a sídelní struktury podle územně analytických podkladů. e) V zásadách územního rozvoje nebo při jejich aktualizacích postupovat mimo jiné v souladu s Programy zlepšování kvality ovzduší, pokud to zmocnění pro obsah zásad územního rozvoje uvedené v právních předpisech umožňuje. OS6 Rozvojová osa Praha–Benešov–Tábor–České Budějovice–hranice ČR/Rakousko (–Linz) Vymezení: Obce mimo rozvojové oblasti, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. dálnici D3, silnici I/3 a IV. TŽK. Důvody vymezení: Území ovlivněné dálnicí D3 a jejím připravovaným úsekem na území Středočeského kraje a dále pokračováním na hranice ČR/Rakousko (–Linz), železniční tratí Praha–Benešov u Prahy– Tábor–Veselí nad Lužnicí–České Budějovice–hranice ČR/Rakousko (–Linz) a spolupůsobením center Benešov, Tábor a Soběslav. Navazuje na rozvojovou osu v zahraničí. Obr. 6: Schéma Rozvojových oblastí a rozvojových os Zdroj: Politika územního rozvoje ČR Specifické oblasti Východiska: Specifické oblasti jsou vymezovány v územích, ve kterých se v porovnání s ostatním územím ČR dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, tj. problémy se zajištěním vyváženého vztahu příznivého životního prostředí, hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel území (uvedené v důvodech vymezení). Přitom se jedná o území se specifickými hodnotami anebo se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území kraje. Specifické oblasti zahrnují obce, ve kterých je dle zjištěných skutečností nejnaléhavější potřeba řešení problémů z hlediska udržitelného rozvoje území, nebo potřeba řešení aktuálních problémů. Účelem vymezení specifických oblastí je, aby v nich kraje, ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rámci svých působností vytvářely podmínky pro odstranění problémů s cílem umožnit udržitelný rozvoj území a to v souladu s cíli a úkoly územního plánování definovanými stavebním zákonem a při respektování republikových priorit územního plánování a ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území. Koncepce: Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny území ve všech specifických oblastech je nutno sledovat zejména: a) řešení stávajících problémů a střetů a předcházení potenciálním problémům a střetům různých zájmů ve využití území, b) ochranu specifických přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, c) využití specifického potenciálu oblasti k jejímu rozvoji, d) zkvalitnění veřejné, zejména dopravní a technické infrastruktury, e) posílení a stabilizaci sociálně ekonomického rozvoje, f) umísťování investic důležitých pro rozvoj oblasti. Úkoly územního plánování: a) kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení specifických oblastí v rozlišení podle území jednotlivých obcí, případně s ohledem na charakter daného území podle jednotlivých katastrálních území a výjimečně, ve zvláště odůvodněných případech, i podle částí katastrálních území, při respektování důvodů vymezení a kritérií a podmínek pro rozhodování jednotlivých specifických oblastí; upřesněné specifické oblasti se mohou překrývat s upřesněnými rozvojovými oblastmi nebo osami pouze výjimečně a jen ve zvláště odůvodněných případech, b) kraje a obce postupují při pořizování územně plánovací dokumentace v souladu s kritérii a podmínkami pro rozhodování o změnách v území, c) úkoly, stanovené pro jednotlivé specifické oblasti, musí být převzaty do územně plánovací dokumentace krajů a obcí, d) kraje prověří možnosti dalšího rozvoje specifických oblastí mj. s ohledem na periferní polohu území, zejm. zlepšováním dopravní dostupnosti vnitřních periferií a příhraničních oblastí. SOB9 Specifická oblast, ve které se projevuje aktuální problém ohrožení území suchem Vymezení: Území obcí z ORP: Benešov, Beroun, Bílina, Blansko, Boskovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brno, Břeclav Bučovice, Bystřice nad Pernštejnem, Bystřice pod Hostýnem, Čáslav, Černošice, Česká Lípa, Česká Třebová, České Budějovice, Český Brod, Dačice, Děčín, Dobruška, Dobříš, Frýdlant, Havlíčkův Brod, Hlavní město Praha, Hlinsko, Hodonín, Holešov, Holice, Hořice, Hořovice, Hradec Králové, Hustopeče, Chomutov, Chotěboř, Chrudim, Ivančice, Jičín, Jihlava, Jindřichův Hradec, Kadaň, Karlovy Vary, Kladno, Kolín, Konice, Kostelec nad Orlicí, Kralovice, Kralupy nad Vltavou, Krnov, Kroměříž, Kuřim, Kutná Hora, Kyjov, Lanškroun, Litoměřice, Litomyšl, Litovel, Litvínov, Louny, Lovosice, Luhačovice, Lysá nad Labem, Mariánské Lázně, Mělník, Mikulov, Milevsko, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Mohelnice, Moravská Třebová, Moravské Budějovice, Moravský Krumlov, Most, Náměšť nad Oslavou, Neratovice, Nové Město na Moravě, Nový Bydžov, Nymburk, Nýřany, Olomouc, Otrokovice, Pardubice, Plzeň, Podbořany, Poděbrady, Pohořelice, Polička, Prostějov, Přelouč, Přerov, Příbram, Rakovník, Rokycany, Rosice, Roudnice nad Labem, Rychnov nad Kněžnou, Říčany, Sedlčany, Slaný, Slavkov u Brna, Soběslav, Sokolov, Stod, Stříbro, Svitavy, Šlapanice, Obr. 7: Schéma specifických oblastí Zdroj: Politika územního rozvoje ČR Šternberk, Tábor, Telč, Teplice, Tišnov, Třebíč, Třeboň, Turnov, Týn nad Vltavou, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Uničov, Ústí nad Labem, Ústí nad Orlicí, Valašské, Klobouky, Velké Meziříčí, Veselí nad Moravou, Vizovice, Vlašim, Votice, Vysoké Mýto, Vyškov, Zlín, Znojmo, Žamberk, Žatec, Žďár nad Sázavou, Železný Brod, Židlochovice. Důvody vymezení: a) Specifická oblast se specifickými problémy území republikového významu. b) Potřeba řešit problém sucha, které je způsobeno nízkými úhrny srážek a vysokým výparem v kombinaci s malou zásobou povrchové a podzemní vody. c) Potřeba řešit problém vysoké zranitelnosti podzemních vod, včetně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod v období sucha. d) Potřeba udržovat rovnováhu mezi množstvím disponibilních vodních zdrojů, požadavky na odběry vody a požadavky na minimální zůstatkové průtoky a minimální hladiny podzemní vody. e) Potřeba zajistit dostatek pitné a užitkové vody pro obyvatelstvo, zemědělství, průmysl, lázeňství a služby. f) Potřeba zajistit vodohospodářskou infrastrukturu pro zabezpečení požadavků na odběry vody s ohledem na proměnlivé hydrologické podmínky. g) Potřeba věnovat větší pozornost suchu (meteorologickému, půdnímu, hydrologickému) z důvodu vyššího rizika stavu nedostatku vody ve srovnání s ostatním územím ČR. h) Potřeba řešit a zajistit stabilní a odolnou zelenou infrastrukturu pro adaptaci území na změnu klimatu. i) Potřeba zajistit účinné zadržení vody v krajině. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat: a) podporu přirozeného vodního režimu v krajině, b) posilování odolnosti a rozvoj vodních zdrojů, c) zajištění rovnováhy mezi užíváním vodních zdrojů a jejich přirozenou obnovitelností, d) účinné snižování a odstraňování znečištění vody z plošných i bodových zdrojů znečištění, které omezují využívání povrchových a podzemních vod, e) rozvoj a údržbu vodohospodářské infrastruktury, pro zabezpečení požadavků na dodávky vody v proměnlivých hydrologických podmínkách (zejm. při nedostatku srážek, zmenšení průtoků ve vodních tocích, poklesu vody v půdě a poklesu hladiny podzemních vod), f) bránit zhoršování stavu vodních útvarů, úbytku mokřadů, větrné a vodní erozi půdy, degradaci a desertifikaci půdy, g) prohloubení koordinace územního plánování, krajinného plánování, vodohospodářského plánování a pozemkových úprav, h) rozvoj zelené infrastruktury v zastavěném a nezastavěném území obcí a následnou péči o ní. Úkoly pro územní plánování: V rámci územně plánovací činnosti kraje a koordinace územně plánovací činnosti obcí: a) vytvářet územní podmínky pro podporu přirozeného vodního režimu v krajině a zvyšování jejích retenčních a akumulačních vlastností, zejm. vytvářením územních podmínek pro vznik a zachování odolné stabilní vyvážené pestré a členité krajiny, tj. krajiny s vhodným poměrem ploch lesů, mezí, luk, vodních ploch a vodních toků (zejména neregulované vodní toky s doprovodnou zelení), cestní sítě (s doprovodnou zelení), a orné půdy (zejm. velké plochy orné půdy rozčleněné mezemi, cestní sítí, vsakovacími travními pruhy), b) vytvářet územní podmínky pro revitalizaci a renaturaci vodních toků a niv a pro obnovu ostatních vodních prvků v krajině, c) vytvářet územní podmínky pro hospodaření se srážkovými vodami v urbanizovaných územích, tj. dbát na dostatek ploch sídelní zeleně a vodních ploch určených pro zadržování a zasakování vody, d) vytvářet územní podmínky pro zvyšování odolnosti půdy vůči větrné a vodní erozi, zejm. zatravněním a zakládáním a udržováním dalších protierozních prvků, např. větrolamů, mezí, zasakovacích pásů a příkopů, e) vytvářet územní podmínky pro rozvoj a údržbu vodohospodářské infrastruktury, pro zabezpečení požadavků na dodávky vody v období nepříznivých hydrologických podmínek, zejm. pro infrastrukturu k zajištění dodávek vody z oblastí s příznivější vodohospodářskou situací a s ohledem na místní podmínky pro budování nových zejm. povrchových zdrojů vody, f) pro řešení problematiky sucha, zejm. tak jak je specifikováno výše v písm. a) až e) (příp. navrhovat i další vhodná opatření pro obnovu přirozeného vodního režimu v krajině) využívat zejména územní studie krajiny. Koridory a plochy dopravní infrastruktury Východiska: Dopravní infrastruktura jako součást veřejné infrastruktury je zřizována a využívána ve veřejném zájmu. Účelem vymezení koridorů dopravy v Politice územního rozvoje ČR je vytvoření územních podmínek pro umístění např. pozemních komunikací, drah, vodních cest a letišť, které mají vliv na rozvoj území České republiky, svým významem přesahují území jednoho kraje a umožní propojení základní sítě dopravních cest na území České republiky a se sousedními státy. Závazným vymezením koridoru dopravní infrastruktury v Politice územního rozvoje ČR se rozumí uvedení míst, která mají být záměrem spojena, v její textové části. Grafická schémata, případně údaje o technických parametrech záměru, jsou-li uvedeny, mají orientační význam. Plochy a koridory dopravní infrastruktury jsou v PÚR ČR zobrazeny schematicky. Dojde-li k překryvu plochy nebo koridoru pro záměr vymezený v Politice územního rozvoje ČR s jiným záměrem, který v Politice územního rozvoje ČR není vymezený nebo se záměrem, pro který je vymezena územní rezerva v ÚPD, nesmí být v územně plánovací dokumentaci stanoveny podmínky, které by znemožnily nebo podstatně ztížily realizaci záměru vymezeného v Politice územního rozvoje ČR, pokud tyto podmínky nevyplývají ze stavu nebo limitů využití území Různé systémy dopravní infrastruktury nezbytně vyžadují koordinaci jejich umístění v území s ohledem na ochranu a rozvoj jeho hodnot a z tohoto důvodu nalézání kvalitativně lepšího a citlivějšího průchodu územím. Nezbytnou je koordinace dopravní infrastruktury v zastavěném i nezastavěném území. Koncepce: Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování rozvojových záměrů je nutno sledovat zejména: a) zajištění vyšší kvality dopravy, např. zvýšení přepravní rychlosti dopravy a atraktivity železniční dopravy, b) minimalizování konfliktů s ochranou přírody a krajiny, kulturními a civilizačními hodnotami v území, c) respektování požadavků mezinárodních dohod a Nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě TEN-T. Úkoly územního plánování: a) kraje v zásadách územního rozvoje upřesní vymezení ploch a koridorů dopravní infrastruktury, při respektování důvodů vymezení a kritérií a podmínek pro rozhodování, b) kraje a obce zajistí územní ochranu vymezených koridorů a ploch v navazující územně plánovací dokumentaci upřesněním koridorů a ploch pro umístění záměru nebo územní rezervou, c) kraje a obce postupují při pořizování územně plánovací dokumentace v souladu s kritérii a podmínkami pro rozhodování o změnách v území, d) kraje při pořizování územně plánovací dokumentace řeší územní souvislosti vymezených koridorů a ploch. Železniční doprava Koridory konvenční železniční dopravy ŽD10 Vymezení: Trať úsek Praha–Benešov–Veselí nad Lužnicí–České Budějovice– Horní Dvořiště–hranice ČR/Rakousko (–Linz) Důvody vymezení: Zvýšení atraktivity a kapacity železniční dopravy na hlavních mezinárodních tazích. Součást TEN-T. Koridor je součástí IV. TŽK.Jedná se o modernizovanou trať Praha–Benešov–Veselí nad Lužnicí–České Budějovice a nový koridor kapacitní trati České Budějovice–Horní Dvořiště– hranice ČR/Rakousko (–Linz) Obr. 8: Železniční doprava Zdroj: Politika územního rozvoje ČR Silniční doprava Koridory dálnic SD3 Vymezení: D3 úseky Praha–Tábor–Dolní Třebonín–Kaplice–Dolní Dvořiště–hranice ČR/Rakousko (–Linz). Důvody vymezení: Příprava dokončení základní sítě dálnic a zabezpečení převedení očekávané zátěže intenzit dopravy na tuto kvalitativně vyšší úroveň dopravy. Součást TEN-T. Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů Východiska: je Technická infrastruktura jako součást veřejné infrastruktury zřizována a využívána ve veřejném zájmu. Systémy provozních souborů, vedení, objektů, zařízení a ploch technické infrastruktury nezbytně vyžadují koordinaci v území, a to i s ohledem na ochranu tohoto území pro následné využití budoucími generacemi. Účelem vymezení koridorů a ploch pro technickou infrastrukturu v Politice územního rozvoje ČR je vytvoření územních podmínek pro umísťování elektroenergetických a plynárenských sítí, dále dálkovodů (ropovody, produktovody), vodovodních a kanalizačních sítí, ploch pro odpadové hospodářství a území chráněných pro akumulaci povrchových vod, které mají vliv na rozvoj území České republiky, svým významem přesahují území jednoho kraje a umožní propojení systémů technické infrastruktury se sousedními státy. Plochy a koridory technické infrastruktury jsou v PÚR ČR zobrazeny schematicky. Vedení jednotlivých systémů technické infrastruktury jsou mimo jiné i nositeli limitů využití území (ochranné režimy), a proto je nezbytná koordinace při jejich situování, a to jak v zastavěném území, tak i v nezastavěném území, zejména pak ve vztahu k dopravní infrastruktuře. Zdroje jednotlivých systémů technické infrastruktury (elektrárny, elektrické stanice, teplárny, výtopny, zásobníky plynu, kompresorové stanice, zásobníky ropy, čerpací stanice ropy, vodní nádrže, prameniště, úpravny vody, čistírny odpadních vod, skládky/úložiště odpadů, spalovny odpadů a další) jsou investičně nákladné jak z hlediska finančního, tak i z hlediska nároků na území. V rámci územního plánování je nutno zajistit vymezení ploch, koridorů a územních rezerv pro lokalizaci rozvojových záměrů technické infrastruktury. Závazným vymezením koridoru technické infrastruktury v Politice územního rozvoje ČR se rozumí uvedení míst, která mají být záměrem spojena, v její textové části. Grafická schémata, případně údaje o technických parametrech záměru, jsou-li uvedeny, mají orientační význam. Dojde-li k překryvu plochy nebo koridoru pro záměr vymezený v Politice územního rozvoje ČR s jiným záměrem, který v Politice územního rozvoje ČR není vymezený nebo se záměrem, pro který je vymezena územní rezerva v ÚPD, nesmí být v územně plánovací dokumentaci stanoveny podmínky, které by znemožnily nebo podstatně ztížily realizaci záměru vymezeného v Politice územního rozvoje ČR, pokud tyto podmínky nevyplývají ze stavu nebo limitů využití území. Koncepce: Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování rozvojových záměrů je nutno sledovat zejména: a) naplnění mezinárodních i vnitrostátních požadavků na diverzifikaci přepravních cest, b) zajištění odpovídajících parametrů přenosových soustav a jejich spolehlivosti a bezpečnosti, včetně bezpečného skladování, c) v případě příhraničních rozvojových záměrů zajištění jejich koordinace se zahraničními systémy, d) minimalizování konfliktů s ochranou přírody a krajiny a kulturními a civilizačními hodnotami v území, e) respektování požadavků mezinárodních dohod a Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o hlavních směrech pro transevropské energetické sítě TEN-E a unijní seznam projektů společného zájmu. Úkoly územního plánování: a) kraje v zásadách územního rozvoje zpřesní vymezení ploch a koridorů technické infrastruktury, při respektování důvodů vymezení a kritérií a podmínek pro rozhodování, b) kraje a obce zajistí územní ochranu vymezených koridorů a ploch v navazující územně plánovací dokumentaci upřesněním koridorů a ploch pro umístění záměru nebo územní rezervou, c) kraje při pořizování územně plánovací dokumentace řeší územní souvislosti vymezených koridorů a ploch. Elektroenergetika E7 Vymezení: Koridor pro dvojité vedení 400 kV Kočín–Mírovka, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic. Důvody vymezení: Koridory, které umožní zabezpečení nárůstu výkonů zdrojů do přenosové soustavy ČR. Součást TEN-E. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje Jedná se o územně plánovací dokumentaci pro území celého kraje, která zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu s PÚR. Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Pro účely IV. aktualizace ÚAP bylo využito úplné znění po vydání 13. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, která nabyla účinnosti dne 18. 7. 2024. Obr. 9: Elektroenergetika Zdroj: Politika územního rozvoje ČR Správním územím ORP Soběslav prochází: Rozvojové osy republikového významu OS6 Rozvojová osa Praha – České Budějovice – hranice ČR Dotčené obce (katastrální území) v ORP Soběslav: Klenovice (Klenovice u Soběslavi), Myslkovice (Myslkovice), Roudná (Roudná nad Lužnicí), Řípec (Řípec), Sedlečko u Soběslavě (Sedlečko u Soběslavě), Soběslav (Chlebov, Soběslav), Veselí nad Lužnicí (Horusice, Veselí nad Lužnicí), Žíšov (Žíšov u Veselí nad Lužnicí), Zvěrotice (Zvěrotice) Zásady pro územně plánovací činnosti a rozhodování v území OS6: - řešit dopravní záměry dálnice D3, IV. tranzitního železničního koridoru a jejich územní souvislosti a koordinovat tato řešení s Rakouskem, - v přírodně a krajinářsky cenných územních dotčených CHKO a biosférickou rezervací Třeboňsko věnovat navrhovaným řešením zvláštní pozornost s ohledem na stanovené podmínky ochrany. - v území se součástmi národní kulturní památky „Koněspřežní železnice České Budějovice – Linec (česká část)“ věnovat při řešení dopravních záměrů dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru zvláštní pozornost součástem této národní kulturní památky a podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní, památkové a archeologické hodnoty v daném území Rozvojové osy nadmístního významu N-OS5 Rozvojová osa Soběslavsko - Jindřichohradecká Dotčené obce (katastrální území): Zlukov (Zlukov) Zásady pro územně plánovací činnosti a rozhodování v území N – OS5: -řešit dopravní záměry silnice I/23 a železnice ČD 225 s ohledem na jejich polohu a plánované technické řešení i na změny dopravního zatížení silnice I/23 v souvislosti s vybudováním dálnice D3 a jejich územní souvislosti, -rozvojové záměry směřovat především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, tedy zejména do oblasti města Kardašova Řečice, přičemž v části, kde rozvojová osa prochází územím specifické oblasti Třeboňsko – Novohradsko, je zároveň nutno zohlednit zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území stanovené pro specifickou oblast Třeboňsko – Novohradsko a situovat sem socioekonomické aktivity šetrné k přírodnímu a krajinnému prostředí, orientované zejména na rozvoj rekreace, turistického a cestovního ruchu, - v přírodně, krajinářsky a památkově cenných územích dotčených CHKO, biosférickou rezervací Třeboňsko a národní kulturní památkou Rožmberská rybniční soustava věnovat navrhovaným řešením zvláštní pozornost s ohledem na stanovené podmínky ochrany. Specifické oblasti republikového významu SOB9 Specifická oblast, ve které se projevuje aktuální problém ohrožení území suchem Na území Jihočeského kraje je upřesněna specifická oblast republikového významu, ve které se projevuje aktuální problém ohrožení území suchem, která zahrnuje do svého území oblasti, v nichž je potřeba řešit problém sucha způsobený nízkými úhrny srážek a vysokým výparem v kombinaci s malou zásobou povrchové a podzemní vody a v nichž je vyšší riziko stavu nedostatku vody ve srovnání s ostatním územím ČR. Z ORP Soběslav: Borkovice, Budislav, Dírná, Drahov, Dráchov, Hlavatce, Chotěmice, Katov, Klenovice, Komárov, Mažice, Mezná, Myslkovice, Přehořov, Roudná, Řípec, Sedlečko u Soběslavě, Skalice, Soběslav, Sviny, Třebějice, Tučapy, Val, Vesce, Veselí nad Lužnicí, Vlastiboř, Vlkov, Zálší, Zlukov, Zvěrotice, Žíšov. Zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území SOB9: -podporovat řešení směřující ke zvýšení retenční a infiltrační schopnosti krajiny, a to opatřeními v krajině podporujícími zpomalení, zadržení, ale také infiltraci povrchového odtoku (např. členění větších zemědělsky využívaných bloků, zachování či vytváření mozaiky orné půdy, trvalých travních porostů a lesů, využívání biotechnických opatření - meze, travnaté pásy, biopásy, polní cesty s doprovodnými stromořadími, remízy, apod.), -podporovat řešení směřující k revitalizaci a renaturaci koryt vodních toků a niv, ve vhodných oblastech k obnově pramenišť (např. obnova říčního ekosystému, mokřady, tůně, boční vodní nádrže a poldry, terénní deprese, vymezování ochranných vegetačních pásů pro trvalé travní porosty, liniové porosty a rozptýlenou zeleň podél vodních toků a vodních ploch), -podporovat, zejména při zpracování územních plánů, řešení vedoucí k využívání srážkových vod a hospodaření s nimi a k rozšiřování ploch sídelní zeleně v urbanizovaných územích sídel, -podporovat řešení směřující ke zvýšení odolnosti půdy vůči větrné a vodní erozi, a to opatřeními v krajině podporujícími snížení rychlosti větru a jeho škodlivých účinků, zpomalení povrchového odtoku, zajišťujícími neškodné odvedení vod (např. větrolamy, biotechnická opatření - meze, travnaté pásy, biopásy, polní cesty s doprovodnými stromořadími, remízy, příkopy, průlehy, terasy, protierozní nádrže apod.), -při navrhování opatření respektovat nutnost zachování funkčnosti a celistvosti lokalit soustavy Natura 2000. Vymezení specifických oblastí nadmístního významu N-SOB2 Specifická oblast Třeboňsko – Novohradská Dotčené obce (katastrální území) v ORP Soběslav: Drahov (Drahov), Vlkov (Vlkov nad Lužnicí), Val (Hamr nad Nežárkou, Val u Veselí nad Lužnicí) Zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území N-SOB2: - podporovat řešení směřující k vyváženému a únosnému zatížení přírody a krajiny, koordinující ochranu přírodních hodnot se zájmem na rozvoji socioekonomických aktivit, využívání přírodních zdrojů a na rozvoji turistiky, cestovního ruchu, lázeňství a rekreačního využívání této specifické oblasti, nepřipustit nekoncepční vznik nových ploch individuální rekreace a dalšího zatížení břehových partií rekreačně využívaných rybníků, - stanovit podmínky pro citlivé využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení krajiny a najít rovnováhu mezi produkčním a rekreačním využitím potenciálu rybniční soustavy, - podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti cestovního ruchu, zejména v oblasti vodní turistiky na řece Lužnici a cyklistiky, podporovat řešení, která citlivě využívají a chrání přírodní zdroje v oblasti, - podporovat a vytvářet podmínky pro rozvoj lázeňství, - podporovat řešení využívající rekreačního potenciálu území po rekultivaci rozsáhlých dobývacích prostorů po těžbě štěrkopísků a umožňující nejen rybochovné, ale i rekreační využití některých vodních ploch, - podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území, vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb, a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu, - v příhraničních oblastech podporovat zlepšení prostupnosti území a posílení přeshraničních vazeb zejména v oblasti turistického ruchu vytvořením podmínek pro doplnění sítě turistických hraničních přechodů, - situovat hlavní póly a střediska socioekonomického a hospodářského rozvoje zejména v návaznosti na rozvojové osy Soběslavsko – Jindřichohradecká, Severovýchodní – Jindřichohradecká a Jihovýchodní – Novohradská, - při návrhu rozvoje území zohlednit podmínky využití území stanovené v rámci Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, přírodního parku a ptačí oblasti Novohradské hory, CHOPAV Třeboňská pánev a CHOPAV Novohradské hory a podmínky stanovené pro KPZ Novohradsko. Zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území N-SOB2: - podporovat řešení směřující k vyváženému a únosnému zatížení přírody a krajiny, koordinující ochranu přírodních hodnot se zájmem na rozvoji socioekonomických aktivit, využívání přírodních zdrojů a na rozvoji turistiky, cestovního ruchu, lázeňství a rekreačního využívání této specifické oblasti, nepřipustit nekoncepční vznik nových ploch individuální rekreace a dalšího zatížení břehových partií rekreačně využívaných rybníků, - stanovit podmínky pro citlivé využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení krajiny a najít rovnováhu mezi produkčním a rekreačním využitím potenciálu rybniční soustavy, -podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti cestovního ruchu, zejména v oblasti vodní turistiky na řece Lužnici a cyklistiky, podporovat řešení, která citlivě využívají a chrání přírodní zdroje v oblasti, -podporovat a vytvářet podmínky pro rozvoj lázeňství, -podporovat řešení využívající rekreačního potenciálu území po rekultivaci rozsáhlých dobývacích prostorů po těžbě štěrkopísků a umožňující nejen rybochovné, ale i rekreační využití některých vodních ploch, -podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území, vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb, a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu, -v příhraničních oblastech podporovat zlepšení prostupnosti území a posílení přeshraničních vazeb zejména v oblasti turistického ruchu vytvořením podmínek pro doplnění sítě turistických hraničních přechodů, -situovat hlavní póly a střediska socioekonomického a hospodářského rozvoje zejména v návaznosti na rozvojové osy Soběslavsko – Jindřichohradecká, Severovýchodní – Jindřichohradecká a Jihovýchodní – Novohradská, -při návrhu rozvoje území zohlednit podmínky využití území stanovené v rámci Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, přírodního parku a ptačí oblasti Novohradské hory, CHOPAV Třeboňská pánev a CHOPAV Novohradské hory a podmínky stanovené pro KPZ Novohradsko. Vymezení rozvojových ploch Vymezení ploch nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin Plochy nadmístního významu vymezené Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje v oblasti těžby nerostných surovin jsou určeny pro nové záměry naplňující níže uvedené atributy. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovují níže uvedené atributy, při jejichž naplnění se vždy jedná o záměr nadmístního významu v oblasti těžby nerostných surovin: a) nové plochy těžby a rozšíření stávajících ploch těžby štěrkopísku a stavebního kamene regionálního významu, tj. s odpovídajícím potenciálem pro zajištění dostatečného množství uvedených surovin pro potřeby Jihočeského kraje (popř. pro export do deficitních sousedních krajů), u nichž lze garantovat objem vytěžitelných zásob nad 1,5 mil. m3 u štěrkopísků a nad 2,5 mil. m3 u stavebního kamene, současně se nacházejí v ekonomické dostupnosti (tj. do 40km od potencionálního místa odběru) a dosahují vyhovujících kvalitativních charakteristik výstupních parametrů sortimentních skladeb z těžené suroviny zařazených dle požadovaných ČSN EN, b) plochy těžby k dotěžení ložisek štěrkopísku a stavebního kamene regionálního významu, tj. s odpovídajícím potenciálem pro zajištění dostatečného množství suroviny pro potřeby Jihočeského kraje (popř. pro export do deficitních sousedních krajů), u nichž lze garantovat objem vytěžitelných zásob nad 1,5 mil. m3 u štěrkopísků a nad 2,5 mil. m3 u stavebního kamene, současně se nacházejí v ekonomické dostupnosti (tj. do 40km od potencionálního místa odběru) a dosahují vyhovujících kvalitativních charakteristik výstupních parametrů sortimentních skladeb z těžené suroviny zařazených dle požadovaných ČSN EN, c) plochy těžby na ložiscích surovin celorepublikového významu, tj. živců, jílů, žáruvzdorných jílů, bentonitů, kaolinitů, Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje, ve znění jejich 1., 2., 3., 4a., 5., 6., 7.,8., 9., 11. a 13. aktualizace a rozsudku1As 15/2016 – 85 Nejvyššího správního soudu diatomitů, polodrahokamů (vltavínů), kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu a rudních ložisek. (16b) Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují níže uvedené rozvojové plochy nadmístního významu v oblasti těžby nerostných surovin pro nové plochy těžby a rozšíření stávajících ploch těžby štěrkopísku a stavebního kamene regionálního významu, tj. s odpovídajícím potenciálem pro zajištění dostatečného množství uvedených surovin pro potřeby Jihočeského kraje (popř. pro export do deficitních sousedních krajů), u nichž lze garantovat objem vytěžitelných zásob nad 1,5 mil. m3 u štěrkopísků a nad 2,5 mil. m3 u stavebního kamene, současně se nacházejí v ekonomické dostupnosti (tj. do 40km od potencionálního místa odběru) a dosahují vyhovujících kvalitativních charakteristik výstupních parametrů sortimentních skladeb z těžené suroviny zařazených dle požadovaných ČSN EN PT4 -Dráchov – nová plocha těžby pro těžbu štěrkopísku Dotčená katastrální území: Dráchov, Řípec PT5 -Veselí nad Lužnicí - Jatky – plocha pro těžbu štěrkopísku Dotčená katastrální území: Veselí nad Lužnicí, Žíšov u Veselí nad Lužnicí Plochy a koridory dopravní infrastruktury mezinárodního a republikového významu D3- IV. tranzitní železniční koridor Tento železniční koridor je na území Jihočeského kraje vymezen koridorem pro stavbu veřejné dopravní infrastruktury v úseku od hranice se Středočeským krajem přes České Budějovice až po Horní Dvořiště a státní hranici s Rakouskem. Koridor je dělen do 6 úseků dle šířkového uspořádání (do ORP Soběslav zasahují dva): D3/2, úsek Doubí nad Lužnicí (zastávka Doubí u Tábora) – Soběslav, koridor je vymezen v redukované šíři 150m. D3/3, úsek Soběslav – Ševětín, vč. vybudování úseku silnice III. třídy od Řípce na severní okraj Veselí nad Lužnicí, koridor se vymezuje v proměnné šíři 100-200m dle konkrétní konfigurace terénu. Dotčená katastrální území v ORP Soběslav: Roudná nad Lužnicí, Myslkovice, Klenovice u Soběslavi, Sedlečko u Soběslavě, Zvěrotice, Soběslav, Řípec, Veselí nad Lužnicí, Horusice. Plochy a koridory dopravní infrastruktury nadmístního významu D15 - Železnice Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice Záměr se kontinuálně vymezuje od Veselí nad Lužnicí po vjezd do železniční stanice České Velenice jako koridor pro elektrizaci stávající železnice, včetně případné úpravy trasy železnice. Šíře koridoru je 120m. Dotčená katastrální území: Veselí nad Lužnicí, Vlkov nad Lužnicí, Val u Veselí nad Lužnicí. D 56 - Silnice II/603 – krátký úsek doprovodné komunikace k dálnici D3 v nové trase. D56/2, úsek Horusice – Neplachov, nové vedení doprovodné komunikace k dálnici v části mezi uvedenými obcemi s vazbou na výstavbu nových jaderných zdrojů v lokalitě Temelín a dopravu materiálu a osob, obvyklá šíře koridoru 100m. Dotčená katastrální území: Veselí nad Lužnicí, Horusice. Vymezení ploch a koridorů pro veřejnou technickou infrastrukturu Vymezení koridorů pro veřejnou technickou infrastrukturu v oblasti zásobování vodou V2-Vodní zdroj Mažice, vodovod Mažice – úpravna vody Dolní Bukovsko Nový zdroj pro skupinový vodovod Dolní Bukovsko a vodovod pro čerpání vody do ÚV Dolní Bukovsko - v případě havárie ÚV Plav (centrální úpravna pro dálkový vodovod JVS) bude sloužit pro havarijní zásobování JVS, obvyklá šíře koridoru 100m. Dotčená katastrální území: Sviny, Mažice, Zálší. Plochy a koridory mezinárodního a republikového významu v oblasti elektroenergetiky Ee33 - ZVN 400kV Kočín – Mírovka Záměr vedení ZVN 400kV od elektrické stanice Kočín do elektrické stanice Mírovka vymezený na území Jihočeského kraje koridorem obvyklé šíře 200m. Záměr je dělen na pět úseků: Úsek Ee33/1 - elektrická stanice Kočín – Hartmanice, Úsek Ee33/2 - Hartmanice – Nedvědice, Úsek Ee33/3 - Nedvědice – Košice, Úsek Ee33/4 - Košice – Choustník, Úsek Ee33/5 - Choustník – hranice kraje. Dotčená katastrální území: Dříteň, Hartmanice u Žimutic, Jaroslavice u Kostelce, Štipoklasy, Modrá Hůrka, Březí u Týna nad Vltavou, Knín, Kočí
