Šneci v aspiku zaznamenali úspěch

Konverzační komedii ve stylu francouzských bulvárních frašek z pera Oldřicha Janeby pro tuto příležitost režírovali učitelé ZŠ Komenského Štěpán Ježek a Lukáš Lis. V jednotlivých rolích vystoupili žáci školy. Ve hře nechyběla řada komediálních prvků, díky kterým se publikum bavilo až do konce představení. Po premiéře určené pro veřejnost následovalo představení pro školy.

Více o hře a divadelním spolku nám v rozhovoru sdělil Lukáš Lis.

Proč jste si zvolili právě tuto hru?

Danou divadelní hru vybíráme každoročně z nabídky agentury Dilia. Občas sáhneme po klasice (např. v loňském roce Lucerna, ještě dříve Romeo a Julie), občas po nějaké současné komedii. Právě proto že jsme v loňském roce nastudovali Lucernu, chtěli jsme letos něco "lehčího" a pro děti zábavnějšího. A zcela praktickým důvodem výběru konkrétní hry je počet postav, případně obsazení žen a mužů. Pokud máme dost herců v našem DS, snažíme se vybrat hru, ve které budeme mít roli pro všechny členy. Někdy jsme nuceni obsadit dívku do mužské role, ale snažíme se to dělat co nejméně. Pravidlem ale je, že o herectví má zájem většinou více dívek než chlapců, zatímco většina divadelních her počítá s více mužskými rolemi než ženskými.

Jak dlouho jste hru trénovali? Co bylo na její přípravě největší výzvou?

Každoročně začínáme divadelní hru zkoušet hned na začátku školního roku a premiéru plánujeme na květen. To znamená, že každý rok trénujeme cca 9 měsíců. Letos jsme udělali poprvé změnu a zkoušení zkrátili, resp. posunuli premiéru již na začátek března. Hlavním důvodem byl fakt, že po květnových premiérách se většinou ozvaly jiné školy či instituce, které si chtěly naše představení objednat, ale v červnu není reálné domluvit se na termínu (školní výlety, sportovní akce, dovolené, atd.) Proto nás napadlo premiéru posunout a rozšířit ten časový interval pro případná další představení. Letos jsme si to mohli dovolit, protože jsme vybrali hru, která nebyla obsahově, kostýmově, výpravně ani časově náročná a především jsme ji zkoušeli s již "vyzkoušenými" herci, kterým jsme věřili, že se to za tuto zkrácenou dobu naučí. Dalším důvodem je aby herci - deváťáci a sedmáci měli více času těsně před přijímacími zkouškami na SŠ a víceletá gymnázia.

Jak dlouho již funguje spolek DS Komenského a kolik má dnes členů? Jak se spolek vyvíjí?

Divadelní soubor jsme založili v r. 2017. Počet členů se každým rokem mění, protože se snažíme vybírat herce z řad žáků ZŠ Komenského a někteří nám odchází na střední školy do jiných měst a nestíhají divadlo. V současné době pracujeme s herci, kteří jsou stále na naší škole, případně s námi začali na naší škole hrát, poté odešli na střední školy či víceletá gymnázia a měli zájem s divadlem pokračovat. Soubor se personálně mění s počtem postav ve vybrané hře. Vždy se snažíme nalézt hru, abychom "uživili" všechny dosavadní herce, kteří chtějí v dalším roce pokračovat. Čas od času uděláme nábor mezi žáky naší školy a vybereme nové herce, případně technické pracovníky (inspicient, kulisář, rekvizitář, apod.)

Jaký je na škole o herectví zájem? Co dětem herectví z Vašeho pohledu přináší?

Zájem je poměrně velký. Jak jsem řekl výše, občas děláme konkurz a vždy jsme nuceni mnoho adeptů odmítnout. Za prvé se jich hlásí hodně, za druhé vždy hledáme herce pro předem danou postavu, takže důležitým faktorem je i jeho vhodnost pro tuto roli (pohlaví, věk, postava, ... aby dva "manželé" šesťáci neměli za "syna" dvoumetrového deváťáka, apod.)

Co se týče přínosu, vidím samozřejmě u mnoha dětí větší sebevědomí (v tom dobrém slova smyslu), lepší vystupování, jistotu v projevu, apod. poté, co si zvykne vystupovat před lidmi. Zažili jsme několik dětí, které byly před divadlem tiché, zakřiknuté, nevýrazné a na prvních zkouškách to vypadalo, že nebudou schopni před lidmi vystoupit. Po pár týdnech zkoušení se vše otočilo a poté s námi hráli ještě několik let.  

A ještě mě napadá jeden obrovský přínos - děti z našeho DS se mezi sebou kamarádí a vídají se navzájem dobrovolně i ve svém volném čase. Na školní chodbě ale i venku často vidíme šesťáka a deváťáka, jak se mezi sebou baví, smějí se spolu a mají se rádi. Díky podobným kroužkům a aktivitám se k sobě dostanou děti, které by se jinak nikdy nepotkaly a neměly si co říct. Neznám nic lepšího v prevenci před nevhodným chováním či šikanou než skamarádit ty, kterých by se to teoreticky mohlo týkat. 

Jaké hry či projekty máte v plánu do budoucna?

Co se týče letošní sezóny, máme domluvená ještě nějaká vystoupení s letošní hrou Šneci v aspiku. Nejvíce se těšíme na venkovní představení v parku u Hlásky, které má vždy výjimečnou atmosféru a které jsme v loňském roce kvůli počasí neabsolvovali. Pak se podíváme po nové hře na příští rok - žádnou bližší představu ale zatím nemáme.

Děkujeme za rozhovor.