Dotazy a odpovědi

Dobrý den,
správu veřejného osvětlení vykonává Správa města Soběslavi, s.r.o.. Váš dotaz byl předám jeho pracovníkům.
ing. Radek Bryll
tajemník MěÚ Soběslav
 

V tomto případě záleží na konkrétním referentovi, jak danou záležitost posoudí. Můžete být přizvána k místnímu šetření, ale šetření může proběhnout i bez Vaší účasti a o jeho výsledku budete následně vyrozuměna.

V uvedeném případě bude zapotřebí (z důvodu instalace nových střešních oken) vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru (u domu se zastavěnou plochou do 150 m2) nebo vydání stavebního povolení (u domu nad 150 m2).  Samotná výměna střešní krytiny (bez zásahu do nosné konstrukce stavby) a zateplení střešního pláště nevyžadují žádné povolení (jedná se o stavební úpravy a udržovací práce dle § 103 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů). Pokud je výše uvedený objekt nemovitou kulturní památkou, nebo se nachází na území památkové zóny či rezervace, je zapotřebí konzultace s orgánem státní památkové péče (MěÚ Soběslav, OVRR - Ing. Ctiborová) ještě před zadáním zpracování projektové dokumentace stavby. Pro upřesnění všech podkladů a náležitostí pro vydání jakéhokoliv povolení na stavbu doporučuji osobní návštěvu stavebního úřadu.

Otázky ztrát a nálezů legislativně upravuje zejména občanský zákoník. Od ledna letošního roku vstoupil v platnost nový Občanský zákoník (NOZ), zákon č. 89/2012 Sb., který se nálezům zvířat věnuje podrobněji, ale již původní právní norma z roku 1964 upravovala záležitosti ztrát a nálezů obdobně a nejedná se tedy o nějakou novinku. Nový je jen pohled na zvíře, jako živého tvora, který není věcí, ale smysly nadaným tvorem. Z tohoto důvodu jsou v zákoně speciální paragrafová znění (tzv. „lex specialis“), která se týkají jen zvířat a která je nutno přednostně využít. Zároveň se ale připouští, že ustanovení o věcech se na živá zvířata mohou také použít, ale jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jejich povaze.
Důležité je zmínit, že občanský zákoník předpokládá, že lidé se obecně nezbavují svých věcí bezdůvodně a své soukromé vlastnictví si chrání. § 1051 uvádí, že „kdo věc najde, nesmí ji bez dalšího považovat za opuštěnou a přivlastnit si ji.“ Z tohoto důvodu je nutné při nálezu zvířete závislého na lidské péči postupovat podle znění § 1058.  Nálezce zvířete jej má v první řadě předat zpět majiteli, nebo tomu, komu se zvíře ztratilo a nebo je o nálezu informovat. Není-li možné určit, komu zvíře patří, nebo komu má být předáno, je nálezce povinen oznámit nález obci na jejímž správním území se zvíře našlo. Zákon dále stanoví, že toto oznámení má být provedeno bez zbytečného odkladu po nálezu zvířete. Na rozdíl od starého OZ kde bylo uvedeno, že nálezce zvíře „předá“, NOZ uvádí, že „oznámí“ nález. Povinnosti obce tedy začínají již okamžikem oznámení nálezu, s nutností vyhlásit nález, nikoliv odevzdáním nalezené věci, nebo zvířete obci, jako tomu bylo dosud. Souběžně se zněním § 1058 můžeme poukázat na § 13, odst.2 zák. 246/92 Sb. zákona Na ochranu zvířat proti týrání, kde se uvádí, že: „každý, kdo se ujal toulavého, případně opuštěného zvířete, odpovídá za jeho zdraví a dobrý stav; za splnění této povinnosti se považuje i oznámení místa nálezu obci“.
Obec následně rozhodne, kde bude o nalezené zvíře zajištěna péče (§1054) - jakým způsobem bude zvíře uschováno. Nalezené zvíře může být ponecháno v úschově u nálezce, pokud ten o něj pečovat nechce, může být péče zajištěna u jiné osoby, která s tím souhlasí a má k zajištění potřebné péče odpovídající předpoklady a možnosti, anebo může být zvíře předáno do útulku. Předání zvířete do úschovy by mělo být smluvně ošetřeno. Důležitá je i skutečnost, že osoba, která bude o zvíře pečovat s tím musí souhlasit. Jedná se tedy o standardní smluvní vztah.
Obecní (městský) úřad, nebo osoba, která bude mít nalezené zvíře v péči, pak má povinnost se o toulavé zvíře postarat „jako řádný hospodář, dokud se jej neujme vlastník“. Pojmem „jako řádný hospodář“ je nutno chápat jako takovou péči, se kterou by vlastník, který je vybaven potřebnými znalostmi, dovednostmi, odpovědností a svědomitostí, pečoval o svá vlastní zvířata. S tím souvisí i povinnosti vyplývající chovateli dle § 4 a 5 Zák. 166/99 Sb. O veterinární péči.
§ 1059 NOZ potom upravuje lhůty pro změny vlastnických poměrů. Je-li ponecháno zvíře v úschově u nálezce a vlastník, nebo ten, kdo zvíře ztratil se o něj nepřihlásí do dvou měsíců od okamžiku, kdy obec vyhlásila jeho nález, stane se nálezce pečující o zvíře jeho vlastníkem.
Jestliže nálezce o zvíře pečovat nechce, a bude-li zvíře předáno do péče útulku, může útulek se zvířetem volně nakládat, jestliže uplynou čtyři měsíce od svěření, pokud se v této lhůtě nepřihlásí vlastník. Zatím co v prvním případě se po uplynutí dvou měsíců stává nálezce vlastníkem zvířete, útulku je dána možnost se zvířetem volně nakládat. Vzhledem k tomu, že zákonodárce použil v odstavci 1) a 2) rozdílené formulace, lze dovozovat, že neuvažoval o možnosti, že by se útulky stávaly vlastníky zvířat, ale jen tím, kdo o zvířata dočasně pečuje (oprávněným držitelem). Opět je zmíněna povinnost obce vyhlásit nález způsobem v místě obvyklým. Lhůta běží až od předání zvířete do útulku (byl-li nález a vyhlášení provedeno dříve) a nebo až dnem vyhlášení nálezu v případě, kdy byl nález vyhlášen po předání zvířete.
V neposlední řadě musím zmínit § 46  zákona O veterinární péči č. 166/99 Sb., kde se mj. uvádí, že obec hradí nálady spojené s odchytem zvířete a jeho pobytem v útulku. Podaří li se zjistit majitele, nebo je li znám, hradí tyto náklady on (§ 42 téhož zákona).

Dobrý den,

na tvorbě stránek se stále ještě pracuje. Data se plní postupně. Informace o lékařích budou také doplněny v brzké době. I v této sekci připravujeme nový vzhled, než byl na starých stránkách.

Děkujeme za pochopení

Správce webu