Nezaměstnanost k 1. lednu 2023

Na Úřadě práce (dále jen ÚP) do nového roku vykročili s 2 195 nezaměstnanými v evidenci za celý okres Tábor. Na období přelomu roku, stejně jako s ohledem na současnou situaci v globální ekonomice, to není špatné číslo. Pro srovnání: na přelomu roku 2013 a 2014 bylo v evidenci ÚP  bezmála 6 000 osob (přesně 5 935). Bez zajímavosti není ani fakt, že aktuální počet nezaměstnaných je v tomto období nejnižší od „předcovidové doby“, tedy od prosince roku 2019.

"To svědčí o tom, že stávající nelehkou situaci místní firmy vesměs zvládají, jakkoliv z rozhovorů s jejich zástupci vím, že situace určitě jednoduchá není a cokoliv predikovat je v tuto chvíli velmi obtížné. Všichni vědí, že propustit zaměstnance při poklesu odbytu je sice relativně jednoduché, ale získat kvalitního a zkušeného člověka zpět v situaci, když dojde k opětovnému oživení poptávky na spotřebním trhu, už zdaleka tak jednoduché není. Takže mnoho firem si zaměstnance i přes dílčí problém s odbytem raději stále drží a věří, že se nejistá situace brzy stabilizuje," vysvětlil Pavel Kaczor, ředitel kontaktního pracoviště ÚP Tábor. 

Určitá opatrnost na trhu práce je zřejmá spíše z mírného poklesu počtu nabízených volných míst, nicméně to není v tomto ročním období takzvané mimosezóny nijak nestandardní jev. Aktuálně firmy prostřednictvím ÚP nabízejí v rámci táborského okresu 3 501 volných pracovních míst. To není málo, protože např. v roce 2009 (po propuknutí takzvané velké recese) to bylo ve stejném období pouhých 116 volných míst, tedy 30x méně. Tehdy na jedno volné místo připadalo bezmála 45 nezaměstnaných, zatímco nyní jich na jedno volné místo připadá pouze 0,6. Jinými slovy je tedy počet volných míst dlouhodobě vyšší než počet evidovaných nezaměstnaných.

"Častý dotaz zní, proč tedy volná místa evidovanými nezaměstnanými neobsadíme, ale tady je potřeba vycházet z toho, že firmy často poptávají jedince se specifickou kvalifikací, kterou námi evidovaní uchazeči bohužel nemají. Stejně tak je nutno brát v potaz i různá zdravotní znevýhodnění řady evidovaných uchazečů (ta má cca 15 % z nich), případně péči o malé dítě, která znemožňuje například práci ve směnném provozu, stejně tak hraje roli  horší dopravní dostupnosti mezi místem, kde je volné místo nabízeno, a místem trvalého pobytu nezaměstnaného uchazeče atp.," sdělil P. Kaczor.  

Pozitivní je, že dominuje krátkodobá evidence. Do 3 měsíců od zaevidování se podaří umístit zpět na trh práce 40 % uchazečů, a do 6 měsíců se zaměstnají dvě třetiny evidovaných uchazečů. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných se daří dlouhodobě výrazně snižovat. Jen za posledních 5 let klesl podíl osob s delší než roční evidencí, na polovinu.

Vývoj nezaměstnanosti v okrese Tábor dokumentuje následující graf:

Situaci na Soběslavsku ve srovnání s dalšími mikroregiony táborského okresu je patrná z následující tabulky:

Míra nezaměstnanosti na Táborsku je v tuto chvíli 3,2 %, ve srovnání s průměrem ČR je výrazně nižší, celorepublikově jde o hodnotu 3,7 %.

ČR stále zůstává zemí EU s nejnižší nezaměstnaností – s velkým odstupem před druhým Německem. Nezaměstnanost v některých zemích EU je v tuto chvíli dokonce na dvouciferných hodnotách (typicky Španělsko a Řecko). Dokonce i na Slovensku je v tuto chvíli nezaměstnanost oproti ČR trojnásobná.

Nezaměstnanost v jednotlivých obcích v mikroregionech na Táborsku naleznete v tabulce v příloze.

Vysvětlivky:

• OB 1564: udává, kolik v obci žije obyvatel ve věku 15 – 64 let (tj. v takzvaném produktivní věku),
• Druhý sloupec - Počet - uvádí počet nezaměstnaných občanů v obci,
• PNO -  udává podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu obce v produktivním věku.  
• Třetí sloupec - dosažitelní uchazeči - zohledňuje se nemoc, rekvalifikační kurz aj.

Zdroj: Úřad práce ČR, kontaktní pracoviště Tábor