Navigace

Obsah

Aktuálně k Průmyslové zóně Soběslav

Typ: ostatní
Nejvíce otázek v Soběslavi již delší dobu vyvolává plánovaný záměr Průmyslová zóna Soběslav. Rada města Soběslavi proto v následujícím textu informuje o jednání se zástupci investora a přináší odpovědi na časté otázky a náhled do historie průmyslové zóny v našem městě.

Co je důležité sdělit? Rada města Soběslavi (rada města) odmítla rozvoj průmyslové zóny dle předloženého záměru. Plně si uvědomuje svou odpovědnost, vyhodnocuje názory občanů města a přijímá taková řešení, která město neohrozí a zároveň zajistí přínosný rozvoj průmyslové zóny.

V současné době dále probíhá přepracování záměru rozvoje průmyslové zóny, na kterém se v srpnu dohodla rada města se společností EXPRIN Property, s. r. o. (Exprin), která zastupuje investora záměru. Firma Exprin akceptovala návrhy rady města na přepracování záměru.

Doposud již byly zapracovány změny v oblasti odvedení srážkových vod, kdy severní polovina areálu bude odvedena přes poldr do vodoteče, která vede podél bývalého areálu Otavanu a je zaústěna do Černovického potoka. Dále je přepracováno umístění (zapuštění) objektů do terénu a město si v této souvislosti zadalo nezávislé posouzení krajinného rázu. Areál je doplněn i o více zeleně podél komunikace na Chlebov.

Rada města se spol. Exprin dále projednává dopravní studii. V záměru nebyla dobře zhodnocena aktuální doprava, rozvoj firem, které v průmyslové zóně již působí, a případný další rozvoj mimo záměr. Firma Exprin dopravní posouzení přepracuje a data, která budou do posouzení vstupovat, budou odsouhlasena městem. Poté bude ještě tato oblast nezávisle posouzena. Nové dopravní posouzení by mělo mít zásadní vliv na míru využitelnosti lokality. Rada města se snaží především o bezproblémové dopravní řešení celé průmyslové zóny a včetně městské části Chlebov.

Jedno z nejdůležitějších hledisek při rozvoji průmyslové zóny dále představuje její budoucí náplň, o které rada města s firmou Exprin intenzivně jedná, přičemž preferuje výrobní prostory s vyšší přidanou hodnotou.  

V probíhajících krocích rady města jsou zahrnuty i požadavky vycházející z petice občanů. Petičním výborem požadovaná stavební uzávěra se po konzultacích s odborníky nejeví jako vhodné řešení. Její vyhlášení by bylo v rozporu s dlouhodobě plánovaným rozvojem průmyslové zóny města v prostoru mezi železnicí a dálnicí a mohla by zatížit město velkými finančními náhradami
(§ 102 stavebního zákona), zároveň by byla negativním signálem pro potencionální investory.

Veřejné projednání se dle zástupce investora uskuteční, jakmile budou do dokumentace zapracovaná doporučení rady města a dokumentace bude připravená k odevzdání na krajský úřad k posouzení vlivu na životní prostředí v rámci „velké EIA“. O termínu budeme informovat prostřednictvím komunikačních zdrojů města.

S jakými otázkami se setkáváme?

Jak se díváte na umístění areálu plánované průmyslové zóny? Je dostatečně vzdálen od města, aby hluk, doprava a jiné vlivy související s provozem průmyslové zóny nezatěžovaly město a jeho obyvatele?

Průmyslová zóna mezi dálnicí a železnicí je v územním plánu města mnoho desítek let a pro jinou než průmyslovou výstavbu není lokalita vhodná. Její umístění vedle dálnice, a tedy i dopravní napojení na ni, by nemělo mít podstatný vliv na dopravu v centru i obytných částech města a také v Chlebově. Hluk a další vlivy spojené s provozem areálu budou otázkou stavebního řešení budoucích provozoven a budou řešeny v dalším stupni stavebního řízení.

Územní plán počítá s průmyslovou zónou umístěnou na území, kde se nachází orná půda. Někteří obyvatelé se přiklání spíše k využití této půdy k zemědělským účelům (či účelům zemědělského průmyslu) a v souvislosti s tím např. zásobování města domácími zemědělskými produkty.

Zda-li je zábor zemědělské půdy uvedený záměrem příliš velký, zhodnotí odborníci v souvislosti s hodnocením vlivu na životní prostředí (EIA).

V jaké fázi je dopravní studie průmyslové zóny v souvislosti s dopravní obsluhou Chlebova?

Kromě výše uvedeného bude do dokumentace záměru zapracována cyklostezka s chodníkem až k  mostu přes dálnici D3, v této věci také probíhají jednání s investorem železničního koridoru - Správou železnic - pro bezpečnou dostupnost Chlebova.

Kde v rámci průmyslové zóny budou odstavná parkoviště pro kamiony, především pro řidiče, kteří musí dodržovat povinné přestávky?

Každá z podnikatelských provozoven v průmyslovém areálu bude mít své parkování pro kamiony, které do ní zajíždějí. Odstavná parkoviště související s provozem dálnice D3 průmyslová zóna v Soběslavi neřeší, ani řešit nemůže. To je záležitost státu. Nákladní doprava je, a nadále i bude, omezena v centru města, není a nebude možné kdekoliv odstavit kamion.

Kdo bude pečovat a udržovat areál průmyslové zóny (péče o zeleň, stromy, čištění vodotečí a poldrů apod.)?

Uvedené objekty budou ve správě podnikatelských subjektů v průmyslové zóně, které je budou také udržovat a starat se o jejich bezproblémovou funkci.

Často se mezi obyvateli mluví také o nízké nezaměstnanosti a o tom, že v průmyslové zóně nebude mít kdo z místních pracovat. Lidé se obávají, že místa budou obsazována cizinci a agenturními pracovníky, s nimiž může souviset např. zvýšení kriminality. Jaký na to má názor rada města?

Jaká bude nezaměstnanost za více než 3 roky, kdy by mohly do průmyslové zóny přijít první podnikatelské subjekty, je velkou neznámou. V každém případě by zde měli najít práci obyvatelé z města a blízkého regionu, tedy i ti, kteří za prací dojíždějí do jiných, vzdálenějších průmyslových zón. Mluvit dnes o zvýšení kriminality tedy není na pořadu dne a termín „agenturní pracovníci“ je zcela zavádějící.

Pokud nabídne průmyslová zóna velké množství pracovních míst a zaměstnávala by pracovníky z jiných měst (i v rámci ČR), mohou v blízkosti průmyslové zóny hledat ubytovací kapacity. Jakým způsobem bude město tuto situaci řešit? V jaké fázi je např. plánovaná bytová výstavba? Budou k dispozici nové pozemky pro výstavbu rodinných domů?

V současné době připravujeme zastavovací studii území u sídliště Svákov tak, aby byly v budoucnu připraveny pozemky jak pro výstavbu rodinných domů, tak i pro výstavbu bytových domů.

Mohou v okolí města nebo ve městě vzniknout tolik obávané ubytovny pro zahraniční pracovníky?

Město samozřejmě s výstavbou žádných podobných ubytoven nepočítá.

Jaká je možnost, aby se mohly v průmyslové zóně rozvíjet místní firmy?

Pokud budou mít místní firmy zájem o nové plochy pro podnikání v rámci záměru, mohou se na firmu Exprin obracet již dnes. Rozšiřování provozoven soběslavských firem v celé průmyslové zóně u dálnice bychom uvítali.

Zatím se mluví především o negativních vlivech průmyslové zóny. Pojďme se na to podívat z té druhé stránky. Jaké pozitivní vlivy a ekonomické výhody může mít její vznik pro město?

Asi nejdůležitější výhodou by mohlo být zastavení poklesu počtu obyvatel v Soběslavi. Příjmy města jsou v převážné míře závislé na počtu obyvatel, a abychom udrželi funkční infrastrukturu, bylo by ideální, aby se právě počet obyvatel zvyšoval. Zcela jistě by příchod nových podnikatelských subjektů měl mít pozitivní vliv na kulturně společenské a sportovní prostředí ve městě, především podporu neziskových organizací, spolků, sportování dětí a mládeže apod.

Řada obyvatel je toho názoru, že investor bude vždy v první řadě maximalizovat zisk a sledovat svůj zájem.

Soukromé společnosti vložily v uplynulých čtyřech letech do scelení pozemků v průmyslové zóně a přípravě infrastruktury pro jejich obsluhu velké množství energie i finančních prostředků. Vlastnická struktura byla hodně komplikovaná a vykoupení více než 20 hektarů pozemků nebylo jednoduchou záležitostí. Město mělo v průmyslové zóně pouze cca 1,4 hektaru pozemků. Je dobře, že investor s městem intenzivně jedná tak, aby budoucí rozvoj průmyslové zóny přispěl k zvýšení kvality života ve městě.

Na internetu kolují spekulace, že rada města neřeší podstatné problémy, marní čas a odmítá spolupráci s petičním výborem na společné vizi průmyslové zóny.

Rada města se s petičním výborem sešla dvakrát, z toho jednou za přítomnosti zástupců firmy Exprin a projektantů záměru rozvoje průmyslové zóny. Na obou jednáních byla deklarována vzájemná spolupráce tak, aby rozvoj průmyslové zóny přinesl městu prospěch. I přes tuto skutečnost roznesl petiční výbor občanům města leták, ve kterém se doslova uvádí: „Rada města: neřeší podstatné problémy projektu a zatím odmítá spolupráci na vizi průmyslové zóny,“ což je v přímém rozporu s dohodou na vzájemné spolupráci. Věříme, že tuto skutečnost petiční výbor napraví tak, abychom mohli dále společně jednat.

Z historie průmyslové zóny v Soběslavi

Před více jak 100 lety stáli Soběslavští před důležitým rozhodnutím. Evropou postupovala průmyslová revoluce, městská centra byla propojována železnicí, nastupovala elektrifikace, na okrajích měst začaly vznikat rozsáhlé výrobní areály. Industrializace a urbanizace dorazila i do Soběslavi. Soběslavští radní tehdy učinili zásadní rozhodnutí, které ovlivnilo podobu města na další staletí. Na východním okraji města při železnici z Prahy do Českých Budějovic dalo město zelenou vzniku průmyslové zóny. Nejprve v roce 1914 byl na polích za železnicí vybudován iniciativou královského švédského konzula podnik na impregnaci dřeva Konsea (později Teerag, Jihočeské dřevařské závody) a poté v roce 1919 na loukách zvaných na Špulíři vyrostla akciová společnost Lada.  Průmyslový areál postupně zabíral plochu 70 ha, což je pro srovnání podobné území jako rozloha celého svákovského lesa. Největší část pracovní síly představovali čeští dělníci, kteří přišli do Soběslavi jako přistěhovalci z tehdejšího rozpadajícího se Rakouska – Uherska, především z Vídně. Počet obyvatel Soběslavi, který byl ještě na počátku 20. století 3 800 osob, se prudce zvýšil. V dobách největšího rozmachu podniku Lada zde pracovalo více jak 2 000 pracovníků. V následujících desetiletích se průmyslová zóna postupně rozrůstala do současné podoby. Využívala potenciálu, který měla z minulosti. Jestliže „Terak“ existuje a vyrábí dodnes, pak slavná továrna na šicí stroje je historií. Na tradici jemného strojírenství však navázaly nové podniky jako Banes, spol. s r. o., nebo Motor Jikov strojírenská, a. s.           

autor textu: Rada města Soběslavi


Vytvořeno: 18. 9. 2020
Poslední aktualizace: 2. 10. 2020 14:00
Autor: Ing. Michaela Nováková