Navigace

Obsah

Soběslav si připomíná 630 let od udělení městských privilegií

Typ: ostatní
Pohled na Soběslav - ilustrační fotoDnes (pátek 18. 9.) je tomu přesně 630 let, co Soběslav obdržela od Jindřicha III. z Rožmberka městská privilegia. Připomínáme si tak významné jubileum v historii našeho města.

První historická zmínka o Soběslavi pochází již z roku 1293. Ale až ve slavnostní den 18. září 1390 získali Soběslavští od Jindřicha III. z Rožmberka za úplatu 96 kop grošů pražských po předchozí žádosti podané přísežnými konšely a celou obcí výsadu po vzoru královských měst - městská privilegia, která přesně vymezovala a pro budoucnost zajišťovala již před tím stávající právní stav a skutečný poměr mezi měšťany a vrchností. To se stalo základem soběslavských městských práv a svobod, které měly v drobných obměnách platnost po několik staletí. Od té doby měla Soběslav právní statut poddanského města (protože byla privilegia udělena šlechtou),  a proto si letos připomínáme od jejího vzniku právě 630 let.

Městská privilegia byla zaznamenána na listině, ze které se čtenář může dozvědět, že za úplatu a věrné služby prokazované v minulosti Jindřich III. z Rožmberka osvobodil soběslavské obyvatele na způsob měst královských. Od té doby v Soběslavi platily stejné právní zvyklosti jako v královských městech, pokud listina nestanovovala jinak. Obec spravovalo 12 konšelů a stejný počet obecních starších. Na pořádek ve městě dbal rychtář. Konšelé získali soudní pravomoc a právo přijímat a propouštět nové měšťany. Obec dále nabyla právo nakupovat majetek, měšťané mohli vařit pivo. Teritoriálně se pravomoc konšelů omezovala na 20 lánů. V soudních sporech byli konšelé první instancí, odvolacím orgánem byli konšelé v Českých Budějovicích a poslední instancí páni z Rožmberka. Pokud se někdo dopustil vraždy, jeho majetek propadal vrchnosti. Za všechny tyto výsady byli Soběslavští povinni pomáhat v případě válečného konfliktu. Privilegia opravňovala městskou správu také k opevnění města.

Základní privilegium bylo potvrzeno r. 1549 králem Ferdinandem I. Nejvyšší odvolací instancí byla ale tehdy ustanovena královská rada na pražském hradě. Všechna privilegia v původním znění znovu potvrdil Petr Vok z Rožmberka r. 1569. Když bylo zřejmé, že Rožmberkové vymřou po meči, požádali Soběslavští svého vladaře o doplnění privilegií. Petr Vok požadavkům vyhověl. V nové listině byla výslovně vyjádřena všechna důležitá práva: 

  • purkmistr a rada mohou svobodné a vyhoštěné lidi do města přijímati a propouštěti
  • vrchnost nemá požadovat žádných nových platů a nemá právo potahovati měšťany k robotě; vesnice zádušní a dědičné náležejí plným právem obci a vrchnost nemůže uplatňovati žádné platy, roboty a šenky
  • lesů, rostlin, luk, dědin, pustotin, rybníků, řek, potoků, vodotočin má město užívati bez překážky, jak jich až dosud užívalo
  • svými statky mohou měšťané volně disponovat, a kdyby někdo zemřel bez dědiců, jeho statek padne na obec
  • mají právo vařiti pivo ječné i bílé a ve městě i ve vesnicích zádušních a dědičných je vystavovati proti odvedení posudného, k němuž se od starodávna zavázali
  • vína mohou do města svobodně voziti a šenkovati aneb pod obručí prodávati 
  • vrchnost nemá právo ve městě ani na předměstí provozovati nějaký obchod nebo šenk
  • židů ani v sousedství ani podružství nemají trpěti

Po bitvě na Bílé hoře město za účast na proticísařském povstání o svá privilegia přišlo. Panovník Ferdinand III. mu po rekatolizaci r. 1628 udělil privilegia nová, která s omezeními zaručovala základní výsady udělené Petrem Vokem z Rožmberka.Byly však vynechány povinnosti ze strany vrchnosti a městu některé přidány. Právo přijímat a propouštět měšťany bylo omezeno pouze na katolíky, děti měšťanů byly v případě potřeby povinni nastoupit službu k vrchnosti, Soběslavští museli obecní účty předkládat vrchnosti k revizi, právo dědit měli výhradně katolíci.

Roku 1669 udělil městu nová privilegia Jan Adolf ze Schwarzenberga, která potvrdila roku 1747 Marie Terezie a později Josef II. a František II. V podstatě kopírovala předchozí práva a zavedená pravidla. Bouřlivými změnami roku 1848 zanikla právní platnost všech městských privilegií, která se později stala již „jen“ cennými muzejními předměty.

Za zmínku také stojí, že vedle městských privilegií obdrželi Soběslavští v minulosti od svých panovníků také řadu výsad na pořádání trhů, které probíhaly na náměstí již v dávných dobách. Na základě výsad se v Soběslavi konaly trhy nejen na řemeslné a zemědělské výrobky, ale také na koně, dobytek a další domácí zvířata. Trhy stály u zrodu Soběslavi, byly nejvýznamnějšími akcemi a centrem obchodního života širokého okolí.

Zdroj: Pohledy soběslavské – 1. díl, Petr Lintner


Vytvořeno: 18. 9. 2020
Poslední aktualizace: 18. 9. 2020 12:44
Autor: Ing. Michaela Nováková