Navigace

Obsah

Historie města

Místu dal jméno jeho zakladatel, o němž se však nedochovaly žádné zprávy. Hrad a při něm založené město náležely Rožmberkům již od konce 13. století. První nepřímá zmínka o Soběslavi je z roku 1293, kdy zde Jindřich z Rožmberka působil jako rozhodčí ve sporu vyšebrodského kláštera se sirotky po Jindřichu z Kosové Hory. Jindřich z Rožmberka udělil v roce 1390 Soběslavi výsadu po vzoru královských měst, jež opravňovaly městskou správu k opevnění města. Rožmberský purkrabí, sídlící na soběslavském hradě, spravoval velkou rožmberskou državu prostírající se mezi městem a jiným rožmberským hradem Choustníkem, který byl v roce 1322 připojen k soběslavskému panství.

Když část nespokojené šlechty zajala roku 1394 krále Václava IV. v městě Královém Dvoře, věznil ho Jindřich z Rožmberka (podle tvrzení pozdějšího rožmberského archiváře Václava Březana) mimo jiné v Soběslavi. Když se tábořili v roce 1420 zmocnili Příběnic, je dost možné, že se chtěli zmocnit také soběslavského hradu. Jan Žižka se roku 1421 spokojil s vypálením města, podobně jako v roce 1435 táborští.

Za domácí války mezi králem Jiřím z Poděbrad a panskou zelenohorskou jednotou byly roku 1467 soběslavské hradby opraveny. V roce 1468 musel Jan z Rožmberka, odstoupivší od krále, vydat město Zdeňku ze Šternberka (hrad však podržel). Do Soběslavi přišla současně posádka polských žoldnéřů.

Roku 1481 převzali bratři Vokovi z Rožmberka Soběslav opět do plného vlastnictví. Na hradě nadále sídlili rožmberští hejtmané (1502 Volkéř ze Štěkře, 1528 – 1529 Jan ze Štěkře). V roce 1565 postoupil Vilém z Rožmberka město Soběslav svému bratru Petru Vokovi.

Roku 1594 poslední příslušník rožmberského rodu Petr Vok část svého panství prodal městu Soběslav. Po smrti Petra Voka roku 1611 se novým majitelem panství stal Jan Jiří ze Švamberka. Vázán ustanovením Rožmberkovy závěti, přestavěl jižní trakt soběslavského hradu na českou školu pro mládež podobojí, která však v době české stavovské povstání zanikla. Král Ferdinand II. postoupil prázdnou školní budovu městu a to ji později (1628) proměnilo na pivovar.

Z bývalého hradu stojí dosud vysoká válcová věž se střílnami v úrovni jednotlivých pater, s rožmberskou růží na průčelí. Věž stojí v severním rohu městského opevnění. Z něho se dodnes zachovala u hradu část zděného příkopu. V těsné blízkosti věže je zřícenina hradního paláce se zbytky původních oken. Hradní dvůr byl ohraničen na severu a západě hospodářskými budovami. Hradní areál znehodnotily přestavby prováděné v letech 1807 a 1881.