POSKYTNUTÍ  PRVNÍ  POMOCI

•  VČAS A SPRÁVNĚ poskytnutá první pomoc ZACHRAŇUJE ŽIVOT. O lidském životě rozhodují první minuty do příjezdu záchranné služby. Ta nemůže být na místě okamžitě a mnohdy záleží pouze na Vás, zda postižený přežije!

Stabilizovaná poloha

Jejím cílem je zajistit průchodnost dýchacích cest, umožnit volné dýchání, vyčištění horních dýchacích cest a zamezit případnému vdechnutí zvratků.
•    Sundáme postiženému brýle
•    Poklekneme vedle postiženého, obě jeho nohy jsou rovně nataženy
•    Paži blíže k zachránci ohneme do pravého úhlu vůči trupu a natočíme v lokti dlaní vzhůru
•    Položíme protilehlou paži na hrudník postiženého a přidržíme jeho ruku proti tváři
•    Druhou rukou uchopíme protilehlou dolní končetinu nad kolenem a postiženého zvolna otáčíme
•    Postiženého ruku položíme pod tvář k zajištění záklonu hlavy.

Nepřímá masáž srdce

• Postiženého uložíme na záda na rovnou tvrdou podložku, poklekneme vedle postiženého
• Přiložíme dlaň (zápěstní hranu dlaně) do středu hrudní kosti, druhou ruku položíme na ni a prsty obou rukou sepneme. U novorozenců a dětí do 1 roku přiložíme ukazovák a prostředník na dolní 1/3 hrudní kosti
• Nataženými pažemi stlačujeme hrudní kost u dospělých o 4-5 cm ( u dětí o 1/3 předozadního průměru hrudníku)
• Každé stlačení musí být vystřídáno uvolněním, obě fáze jsou stejně dlouhé 1:1
• Mezi jednotlivými stlačeními hrudníku zůstávají ruce přiloženy na hrudník.
• Frekvence stlačení hrudníku je 100 za minutu, u novorozenců 120 za minutu, (hloubka stlačení je 1/3 předozadního průměru hrudníku)
• Masáž u dospělých provádíme oběma rukama, u dětí 1 - 2 rukama (podle velikosti) a u novorozenců a dětí do 1 roku 2 prsty (ukazovákem a prostředníkem)

Umělé dýchání

Postup při umělém dýchání:
• Postiženého uložíme na záda a uvolníme dýchací cesty záklonem hlavy a zvednutím brady ukazovákem a prostředníkem
• Palcem a ukazovákem druhé ruky stiskneme nosní dírky postiženého
• nadechneme se, otevřenými ústy překryjeme ústa postiženého a vdechneme vzduch do dýchacích cest postiženého
• Sledujeme, zda se zvedá hrudník postiženého
• Poté oddálíme ústa od postiženého a umožníme pasivní výdech
• Znovu se nadechneme a celý cyklus opakuje
• U dospělých dýcháme frekvencí 8-10 vdechů za minutu (u dospělého = dechový objem objemu klidného vdechu)
• U novorozenců dýcháme frekvencí 30 vdechů za minutu malým objemem (objem dutiny ústní)
•  Pokud se nedaří umělý vdech ústy (při správném záklonu hlavy, zvednutí brady a po kontrole dutiny ústní), pokračujeme v umělém dýchání nosem. U malých dětí a novorozenců provádíme umělý vdech současně do nosu a úst.

Krvácení

•  Je chorobný stav , kdy krev uniká různou rychlostí porušenou cévní stěnou mimo krevní řečiště. Podle směru dělíme krvácení na vnější a vnitřní
Vnější krvácení
•  Krvácení malého rozsahu – drobné, povrchní řezné, tržně zhmožděné rány, zpravidla nepostihují větší cévní kmeny; krev je sytě červená volně vytéká.
•  První pomoc:
•  -očistíme pouze okolí rány od hrubých nečistot, ránu nevyplachujeme, neodstraňujeme,
tvořící se krevní sraženiny ani uvízlá cizí tělesa.
•  - na ránu přiložíme sterilní mul a zajistíme obvazem
•  -postiženou část těla imobilizujeme
•  -zajistíme odborné ošetření
•  Krvácení velkého rozsahu – poraněné místo se rychle zalévá krví (vystřikující nebo rychle proudící).
Většinou jde o krvácení tepenné nebo smíšené

První pomoc:
•  Prudké zevní krvácení vyžaduje okamžité a rozhodné jednání s cílem
zastavit krvácení a to :
•  a) stlačením krvácející cévy přímo v ráně (prsty, tampónem, čtvercem apod.)
•  b) stlačením přívodné tepny v tlakovém bodě
•  c) Tím získáte čas, uklidníte se a ujasníte si nejvhodnější způsob zastavení krvácení:
•  a) tlakovým obvazem – přiložíme na ránu
•  b) zaškrcovadlem – zamezíme přítok krve
•  Tam, kde nelze požít tyto způsoby (krvácení na krku, trupu apod.) nezbývá než stlačit cévu v ráně nebo v tlakovém bodě až do odborného ošetření
•  Dále
- proveďte orientační vyšetření a další ošetření postiženého
•  - zaveďte trvalou kontrolu již zastaveného krvácení
•  - zahajte protišoková opatření - zajistěte co nejrychleji odbornou pomoc

Vnitřní krvácení
•  je velmi nebezpečné, protože je můžeme posuzovat především podle nepřímých příznaků,
které se mohou vyvíjet nenápadně a projeví se až vznikem šokového stavu.
Vyžaduje neodkladnou aktivaci záchranné zdravotnické služby a urychlený zajištěný transport k odbornému ošetření.

Šok a pravidlo (5T)

•  Je život ohrožující stav, kdy v důsledku selhávání krevního oběhu dochází k nedostatečnému prokrvení tkání a ke snížení obsahu kyslíku.
Příčiny šoku
• těžká ztráta krve
• ztráta jiných tělesných tekutin: popáleniny, zvracení, těžké průjmy
• selhání srdce jako pumpy: rozsáhlý infarkt
• alergický šok, předávkování léky či drogami
• poranění páteře a míchy
Příznaky:
•  Na počátku:
• zrychlený puls
• kůže bledá, chladná, lepkavý pot
•  Rozvinutý šok
• šedomodré zbarvení rtů
• slabost závrať, žízeň
• zrychlené povrchní dýchání
• slabý nitkovitý puls
• neklid, agresivita
• zívání, lapavé dýchání
• bezvědomí
•  Zástava oběhu

První pomoc :
•  1. Ošetřete každou možnou příčinu šoku kterou rozpoznáte (krvácení, popáleniny)
•  2. Zabraňte tepelným ztrátám (uložte nemocného na pokrývku, přikrýt)
•  3. Uložte postiženého do stabilizované polohy
•  4. Uvolněte těsný oděv kolem krku, hrudníku a pasu
•  5. Sleduje a zaznamenávejte stav životních funkcí (vědomí, dýchání, oběh)
•  6. V případě potřeby neodkladně zahájit umělé dýchání a nepřímou masáž srdce

PRAVIDLO 5T :
• TICHO – postiženého uklidníme a slovně udržujeme s postiženým kontakt
• TIŠIT BOLEST – především správné ošetření poranění, fixace
• TEPLO – snažíme se zabránit tepelným ztrátám o udržet tepelné optimum
• TEKUTINY – nepodáváme; postiženým, kteří pociťují palčivou žízeň zvlhčujeme rty
a jazyk studenou vodou, čajem s citrónem apod.
• TRANSPORT – neodkladně voláme záchrannou zdravotnickou službu (155)

Poranění páteře

•  K poranění páteře může dojít v různých úrovních krku či zad a mohou být postiženy obratle, meziobratlové ploténky, páteřní mícha a míšní nervy.
Nejvážnější komplikací v souvislosti s poraněním páteře je poranění páteřní míchy.
V tomto případě dochází pod místem poranění k poruchám hybnosti a citlivosti.
•  Nejčastější příčiny zranění páteře a míchy

• pád z výšky (větší výška než výška postiženého)
• dopravní nehoda
• mnohočetná poranění
• poranění hlavy a obličeje
• skoky do vody po hlavě
•  Jak rozpoznat poranění obratlů:

• bolest šíje nebo zad v místě poranění
• hmatný výstupek či jiná nepravidelnost v průběhu páteře
• místní pohmatová bolestivost
•  Jak rozpoznat poranění míchy:

• ztráta kontroly nad končetinami, pohyb může být jen slabý nebo žádný
• ztráta citu nebo abnormální pocity (pálení, mravenčení, pocit těžkých končetin)
• při poranění krční míchy – postiženy horní i dolní končetiny
• při poranění hrudní nebo bederní míchy – postiženy dolní končetiny
• ztížené dýchání,
• pokles krevního tlaku a zpomalení tepu
•  První pomoc:

•  Postiženého ošetřujeme v poloze, ve kterého jsme nalezli
Postižený při vědomí:
•  1. uklidněte a povzbuďte postiženého a doporučte mu aby se nehýbal
•  2. klekněte si za jeho hlavu, uchopte ji pevně po stranách (uši nezakrývejte) a stabilizujte hlavu v neutrální poloze – hlava s krkem a páteří v jedné rovině
•  3. stabilizujte takto hlavu do příjezdu záchranné služby
Postižený v bezvědomí:
•  1. stabilizujte hlavu v neutrální poloze
•  2. v případě potřeby uvolnit dýchací cesty opatrně zvedejte bradu (případně předsuňte dolní čelist) abyste zprůchodnili dýchací cesty
•  3. zkontrolujte stav dýchání
•  4. jestliže postižený nedýchá a nejsou známky oběhu patrné – zahajte umělé dýchání a nepřímou srdeční masáž
•  Neprodleně volejte
záchrannou zdravotnickou službu na číslo 155!
•  Zlomeniny
•  Zlomenina je porušení celistvosti kosti budˇzčásti (zlomenina neúplná) nebo v celé šířce (úplná zlomenina).
Zlomenina může být stabilní, konce zlomené kosti se nepohybují nebo nestabilní, kdy konce zlomené kosti se mohou posunout a poškodit přilehlé cévy, nervy a vnitřní orgány.
Většina zlomenin má nad místem poranění neporušený kožní kryt – zavřené zlomeniny. V případě, že konec zlomené kosti pronikl kožním krytem, jedná se o otevřenou zlomeninu.
Zlomeniny toho typu jsou spojeny s rizikem infekce.
Jak rozpoznat zlomeninu:
• deformace, otok a pohmoždění v místě zlomeniny
• bolest a obtížný/nemožný pohyb poraněnou částí těla
• zkrácení, ohnutí či zkroucení končetiny
• tření konců zlomenin o sebe je někdy slyšet nebo je hmatné
• event. vyčnívající kost z rány
První pomoc
•  1. Podržte poraněnou část těla rukama a požádejte pomocníka o spolupráci při fixaci
•  2. V případě otevřené zlomeniny, překryjte ránu a vyčnívající kost sterilními čtverci gázy a obvazem
•  3. Pro lepší oporu poraněné části těla přivažte ji obinadlem (šátkem) ke zdravé části těla.
•  - při zlomenině horní končetiny znehybněte ji upevněním k trupu
•  - při zlomenině dolní končetiny, upevněte poraněnou končetinu ke zdravé.
•  4. Volejte záchrannou zdravotnickou službu na číslo 155
•  5. Do příjezdu záchranné služby kontrolujte prokrvení končetiny za obvazem. V případě nedokrevnosti uvolněte fixaci
•  6. V případě potřeby proveďte protišoková opatření

Úraz elektrickým proudem

Úraz elektrickým proudem bývá častou příčinou :
• náhlé smrti v důsledku zástavy oběhu a dušení způsobené nedostatkem vzduchu
• mnohočetných poranění (popáleniny, zlomeniny, traumatické amputace, vnitřní krvácení)
První pomoc:
1.krok: přerušení působení elektrického proudu!
• vypnutí elektrického proudu
• zrušení kontaktu postiženého s elektrickým vedením
2.krok: umělé dýchání a nepřímá masáž srdce (v případě zástavy oběhu)
• musí být agresivní (zvláště u zasažení vysokým napětím) . I po prodloužené zástavě základních životních funkcí je možná jejich obnova bez komplikací
3.krok: ošetření komplikujících poranění

POZOR:
• zásadně dbát na bezpečnost zachránce!
• udržovat bezpečnou vzdálenost od zdroje elektrického proudu
• neprodleně volat 155!
• vypnutí vysokého napětí jen odborníkem majícím oprávnění
Úpal (přehřátí)
•  Úpal je porucha tepelné regulace, kdy tvorba tělesného tepla převýší jeho výdej a dochází k přehřátí organismu.
Nečastější příčiny:
• pobyt v horkém prostředí se zvýšenou vlhkostí, zvýšená fyzická zátěž, nedostatečný příjem tekutin a následně snížené pocení, nepřiměřený oděv, užití drog (EXTÁZE apod.) Příznaky:
• celková slabost, bolest hlavy, žízeň, závratě, žaludeční nevolnost, zvracení, suchá, horká kůže, horečka (až nad 40 °C), rychlý tep,urychlené dýchání, porucha orientace, křeče, ztráta vědomí, zástava dýchání a oběhu První pomoc :
• rychle ochladit postiženého - uložit do chladného prostředí, odstranit oděv chladný zábal na celé tělo, sprchovat chladnou vodou, vaky s ledem na hlavu, nad průběh krkavic, nad játra a do třísel.
• pokud postižený je při vědomí a nezvrací, podáváme po malých dávkách studené a slané nápoje¨
• v případě bezvědomí uložíme postiženého do zotavovací polohy a sledujeme vitální funkce při zástavě oběhu zahájíme umělé dýchání a nepřímou masáž srdce
• vždy neprodleně voláme 155!
Úžeh (sluneční úžeh)
• je zvláštní formou přehřátí způsobené přímým slunečním žárem především na nekrytou hlavu a působením infračervené a ultrafialové složky slunečního záření na kůži za vniku popálenin 1. – 2. stupně.
Příznaky:
• Jsou shodné s ostatními příznaky přehřátí. Nápadné jsou často kruté bolesti hlavy, zvracení a někdy i křeče.
První pomoc:
• přesuneme postiženého do stínu, zvedneme hlavu a uvolníme oděv
• postiženého při vědomí ošetřujeme v polosedě s podloženými zády i hlavou
• přikládáme studené obklady na hlavu, krk, játra a končetiny
• pokud nezvrací, podáváme studené nápoje,
při bezvědomí postupujeme stejně jako u úpalu